Pojmenování obce Tichá odpovídá jejímu rozpoložení: po okolních kopcích se prohání vítr, kdežto v údolíčku se drží klid.
Prvá písemná zmínka o Tiché pochází z roku 1359 a v současné podobě obec vznikla r. 1846 spojením Velké a Malé Tiché. Obec vzdálená asi 4 km od Frenštátu pod Radhoštěm patřila k největším někdejšího hukvaldského panství a také v současnosti je řazena spíš mezi obce větší (cca 1 500 obyvatel). K významným rodákům patří malíř, grafik a dřevorytec Leopold Parma, lidová malířka Alžběta Fojtíková a sbormistr Josef Blažek.
Jednou z největších pamětihodností obce byl dřevěný kostelík, nepřehlédnutelná dominanta obce, zasvěcený sv. Mikuláši, vystavěný roku 1510 na prudkém srázu nad říčkou Tichávkou. Kostel měl mohutnou do výše zúženou věž, zakončenou kvadratickou hlavou s dvoupatrovou cibulovitou střechou, téměř čtvercovou loď a přízemní dřevěný ochoz. Vnější stěna i střecha byly pokryty šindelem. Interiér měl zdobený kazetový strop, podlaha kryta kamennou dlažbou. Měl také varhany na šlapací měchy. Když roku 1661 zpustošil strašný požár nedaleké město Frenštát, docházeli do Tiché na bohoslužby i věřící odtamtud. Roku 1764 byl kostel opatřen zvonem.
Za bouře 14. srpna 1964 došlo po zásahu bleskem ke vznícení kostela, ten lehl popelem. Ze zbytků kostela byla postavena zvonička za hlavní hřbitovní zdí.
Nový kostel byl podle projektu arch. Lubomíra Šlapety roku 1976 postaven na stejném místě zděný s vynikajícím pojetím interiéru, rovněž zasvěcen sv. Mikuláši. Obětavou práci farníků připomíná text na pamětní desce: „Co blesk vzal, věřící lid opět zbudoval“. V roce 1981 byly v kostele instalovány varhany a roku 1989 umístěna nová plastika patrona kostela sv. Mikuláše.
V roce 2001 byla původní věž ze stávajících 12,5 m zvýšena na 18 m. Při této příležitosti byl k původním dvěma zvonům Maria a Mikuláš instalován zvon Cyril a Metoděj. Na realizaci úpravy věže a pořízení nového zvonu nemalou měrou přispěli také krajané ze Švýcarska.
Text, foto, reprofoto, archiv © Richard Sobotka