Roku 2020 vybudovala rodina Bartošíkova, a uvedla do zkušebního provozu, u řeky Rožnovské Bečvy na pozemku, vklíněném mezi katastr obce Střítež nad Bečvou a katastr města Zubří, ale na katastru obce Zašová, Malou vodní elektrárnu. Výškový rozdíl vodní hladiny je 4,6 m. Šneková turbína na principu Archimédova šroubu o průměru 1,4 m, 12 m dlouhá. Průtok vody necelých 600 litrů za vteřinu. Výkon 18 kW. Životnost turbíny je odhadována přibližně na 30 roků, životnost stavby asi na 100 let.
Energie tekoucí vody využívá lidstvo odnepaměti. Řecký matematik, fyzik, astronom a mechanik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) ze Syrakus na Sicílii, jeden z největších učenců starověku zkonstruoval tzv. Archimédův šroub – šikmo uloženou šnekovou hřídel v korytě, která přepravovala kapalinu v kapsách tvořených závity otáčením na hřídeli. Archimédův šroub je využíván až do současnosti. Jeho výhodou je jednoduchost a spolehlivost. Používá se k čerpání kapalin, nebo také k transportu například obilí, i jako Archimédova turbína u Malé vodní elektrárny (MVE) k výrobě elektřiny.
Malá vodní elektrárna je technologický celek, přeměňující potenciální energii vody menších vodních toků na elektrickou energii. Množství využitelné energie vodního toku závisí na výškovém rozdílu dvou různých vodních hladin, a na množství protékající vody. MVE vyžaduje minimální obsluhu i údržbu a lze ji ovládat i na dálku. Do provozu může být MVE uvedena během několika sekund. Výkon MVE je závislý na průtoku vodního toku a úhrnu atmosférických srážek, v suchém období výroba elektřiny klesá, kdežto v deštivých dnech poběží MVE na plný výkon. I když MVE vyrobí méně než 10 % elektřiny z výkonu všech vodních elektráren, patří k nejekologičtějším a nejekonomičtějším energetickým zdrojům.
Kdysi bylo MVE, zvaných také jako „Domácí malá vodní elektrárna“, bezpočet, malé vodní elektrárny vyráběly elektřinu, kde se dalo. Postupně však zanikaly a nahradily je velké vodní elektrárny na přehradách. Až po roce 1990 byl znovu oživen zájem o stavbu domácích elektráren.
Vybudovat MVE znamená poměrně komplikované jednání s úřady. Kromě celé řady dokumentů to je například povolení k nakládání s vodami, stavební povolení, licence na provozování MVE, souhlas distribuční společnosti s připojením nového zdroje do sítě, přičemž stavební projekt musí obsahovat všechny povinné parametry.
Účinnost MVE závisí na kvalitě turbíny a může dosahovat 80 – 93%. Náklady na stavbu MVE nejsou malé a jejich návratnost bývá zpravidla několik desítek let. Elektřinu vyrobenou MVE může majitel spotřebovat sám, nebo ji dodávat do rozvodné sítě.
Co je potřeba ke stavbě MVE: Odvaha!
Malou vodní elektrárnu vybudovala rodina Bartošíkova: otec Václav a jeho žena Eliška, syn Zdeněk a jeho žena Svatava.
S myšlenkou na stavbu MVE se otec Václav Bartošík zabýval už před rokem 1990, tehdy netušil, že se mu vyrábět elektřinu ekologicky podaří až v roce 2020.
„K myšlence vybudovat MVE mě inspiroval táta a jeho zase jeho otec, můj děda,“ uvedl Zdeněk Bartošík.
Seděli jsme jednoho podzimního dne ve strojovně MVE, kamínka příjemně hřála, soustrojí elektrárny spokojeně vrnělo, zatím na řeku, louku a les nezadržitelně padala noc.
Rod Bartošíků pochází z jižní Moravy, kde 24. června 2020 větrné tornádo zpustošilo na pomezí Břeclavska a Hodonínska několik vesnic.
Otec Václav Bartošík se vyučil odborníkem na váhy, absolvoval strojní průmyslovku, pracoval v Zubří v Gumárnách, pak deset let jako vedoucí kulturního zařízení. Jako sportovní letec se věnoval bezmotorovému létání. Zájem o techniku podědil po svém otci.
Jeho žena paní Eliška Bartošíková pracovala jako knihovnice v Zubří, ale při budování MVE měla nezastupitelnou roli udržet rodinu při životě zajišťováním proviantu, také je povzbuzovat, přičemž se sama brala k práci tam, kde nějaká ruka scházela, za což dostala k padesátinám jako poděkování vyřazený železniční vagon, který dodnes slouží jako kancelář, pracovna, klubovna, odpočívárna i provizorní noclehárna.
Syn Zdeněk Bartošík, absolvent středního odborného učiliště, obor nástrojář, podědil geny rodově orientované na techniku. Po počáteční orientaci na ekologii a ochranu přírody se jeho zájem přiklonil k možnosti získat prostřednictvím MVE čistou energii z přírodního zdroje. Doslova se nadchl pro budování MVE a usiloval přivést dílo až do úspěšného závěru.
Jeho žena Svatava se nejen doma starala o děti, ale v průběhu stavby dokázala úspěšně zvládnout náročnou administrativu spojenou s budováním MVE.
„Když se ohlédnu na těch dvacet dva let, kdy jsme malou vodní elektrárnu budovali, ani se mi nechce věřit, že jsme to dokázali. Kolikrát to byla čistá beznaděj, ale zvládli jsme to a mám z toho dobrý pocit.“
Všechno musí někdy začít.
„V roce 1991 jsme šli jako podílníci budovat MVE na Juřinku,“ uvedl Zdeněk Bartošík. „Snažili jsme se tam dva nebo tři roky, pak jsme se rozhodli zkusit postavit čistě svou MVE na současné parcele, kterou jsme museli nejprve odkoupit. Zařízení staveniště v Juřince jsme odstěhovali, zůstala tam po nás jen elektrická přípojka a trafo, které transformuje vysoké napětí na nízké, využívají jej firmy, které v tom prostoru podnikají.
Místo na pravém břehu Rožnovské Bečvy poblíž vlakového nádraží ve Stříteži nad Bečvou našel můj otec. Je to příhodná lokalita pro výstavbu MVE z důvodu výhodných přírodních podmínek. Řeka Bečva se v tomto místě prudce zařezává do terénu. Aby se zabránilo dalšímu zahlubování a destrukci okolí, byly na řece vybudovány před vyústěním Hamerského potoka do Bečvy 2 sypané jezy. Ty skýtaly velké převýšení.
Vybudovali jsme na zvolené lokalitě měřící clonu, otec chodil měřit průtoky. Jeho záměrem bylo napojit se krátkým přivaděčem na řeku Bečvu a přilepšovat průtok z Hamerského potoka. Jenže připojení na řeku Bečvu nebylo schváleno, takže jsme museli upravit plány s tím, že MVE napojíme jen na Hamerský potok.
Hamerský potok je sycený z vodního náhonu, který v minulosti poháněl mlýn a pak pilu. Náhon se vlévá do Hamerského potoka a ten pokračuje pod hlavní silnicí a železnicí až k nám, kde se za MVE vlévá do Rožnovské Bečvy. Tok Hamerského potoka jsme odklonili přibližně o 100 m, tím jsme vzduli jeho hladinu zhruba o 1,2 m. Takto jsme dosáhli výškového rozdílu vodní hladiny 4,6 m, což stačí k pohonu Archimédovy turbíny.“
Jak snadné je vybudovat MVE.
„Ne tak docela. Elektrárnu jsme uvedli do provozu v roce 2020, budovali jsme ji celkem 22 roků. Den před Vánocemi, právě 23. prosince 2020, jsme elektřinu začali dodávat do sítě. To už jsme měli i licenci.
Co všechno zůstalo za námi, kolik plánů, úvah, změn, ale především práce.
Původně jsme uvažovali použít Francisovy turbíny. Odkoupili jsme je od Gumáren Zubří z nepoužívané malé vodní elektrárny, minimálně půl roku jsme je den co den chodili vybourávat z metrových bloků betonu. Pak se zrodil projekt na využití Archimédovy šnekové turbíny. Znamenalo to změnit vstupní objekt, vybudovat a instalovat mnohem pokročilejší a technicky na výši automatické vzdouvací zařízení, které zaručovalo stálou horní hladinu, jakou šneková turbína potřebuje.
V průběhu stavby nestačila jen komunikace s místními úřady, muselo se jednat i s krajským úřadem a také s několika ministerstvy – toto břímě na sebe vzala moje žena, která je zdárně zvládla až do kolaudace.
Eliška Bartošíková.
To vše by nebylo možné bez mojí maminky, která se po celou dobu stavby starala o naše žaludky a byla také jako další pracovní síla, nebála se chopit na stavbě jakékoliv práce. Později ji vystřídala moje žena, která nejen že se starala o děti, chod domácnosti a všechny rodinné starosti, také chodila pomáhat na stavbu, když bylo zapotřebí více rukou. Především to byl otec, který všecko naplánoval, dokázal mě nadchnout pro věc a každou volnou chvilku pracoval na stavbě. I když se mi nechtělo, pokaždé mne popoháněla myšlenka, že je otec na stavbě sám, musel jsem se zvednout a jít na stavbu. Až později jsem se dozvěděl, že on to dělal ze stejného důvodu kvůli mně. Byli jsme jako dva motory, které se navzájem doplňovaly. Výsledkem našeho úsilí je funkční zařízení malé vodní elektrárny.“
Pracovní porada rodiny Bartošíkovy ve strojovně MVE. 
Co MVE dala.
„Dík za toto dílo nepatří jen naší čtveřici – i když málem den co den to bylo pro nás stejné: do zaměstnání vydělat peníze jak pro rodinu, tak na stavbu – ale také široké rodině, přátelům a kamarádům. Vždycky se někdo našel, když bylo zapotřebí přidat pomocnou ruku. V průběhu těch dnů, týdnů a měsíců zaplněných prací si člověk ani neuvědomil, jak roky rychle utekly. Nakonec se dílo podařilo úspěšně dokončit a dík patří všem, kteří se na realizaci malé vodní elektrárny jakkoliv podíleli.
Energie je všude kolem nás, jen ji umět zpracovat, aby sloužila. Stačí aby se jedno kolečko zastavilo a vše se začne měnit. Ne vždy je dobré hledět jen na ekonomiku a osobní prospěch, posuzovat jen tímto úspěšnost života. Důležitější je zamyslet se, jak těm, kteří přijdou po nás ukázat cestu, jak dál.“
V roce 2021 dodala malá vodní elektrárna rodiny Bartošíkových do elektrické sítě 72 MgW elektrické energie, což se přibližně rovná energii 72 tun kvalitního černého uhlí.
Otec Václav a syn Zdeněk Bartošíkovi, stavitelé MVE.
Text a foto © Richard Sobotka