Valašská Bystřice, v minulosti zvaná také Gross Bystržitz (1675), Hrubá Bystřica (1846), Velká Bystřice (1872), Valašská Bystřice (1924), je co do rozlohy (3597 ha, více než 500 domů a přes 2000 obyvatel), jednou z největších obcí v České republice.
Valašská Bystřice – kaplička a škola.
Symboly na obecní pečeti z poloviny 19. století a podobné ve znaku a na praporu uděleném obci roku 1999 napovídají, že obyvatelé měli při obživě blízko k zemědělské půdě a také k lesu a zpracování dřeva.
Hornatý terén jako by byl předurčený zbojníkům a pašerákům levnějšího tabáku z Uher, ale také portášům, ustanovených k ochraně zemské hranice s Uherským královstvím samotným císařem.
Obec se povznesla za působení prvních fojtů z rodu Křenků. Roku 1735 Jiří Křenek zřídil na fojtství portášskou stanici. Všichni portáští poručíci pocházeli z rodu Křenků až do zrušení portášského sboru v roce 1829. Jejich hroby se nacházejí na hřbitově u kostela zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie (postavený r. 1772 a vysvěcený r. 1778), a jsou chráněny jako památka.
Valašská Bystřice (465 m n. m.) je plná zajímavostí. Pojmenována byla podle říčky Bystřice, která protéká obcí Valašskou Bystřicí, Malou Bystřicí, Bystřičkou, napájí údolní nádrž Bystřička a posléze se vlévá do Vsetínské Bečvy.
Místo posledního odpočinku P. I. M. Drdy, SDS u kostela ve Valašské Bystřici.
Na původním hřbitově kolem kostela se od roku 1847 nepohřbívá. V blízkosti chrámu zůstaly pouze hroby kněží – z nich je nejvíce v povědomí básník a spisovatel P. Irenej Metoděj Drda SDS, který je autorem knížky „Portáš Jurka“ vztahující se k Valašsku.
Textem na žulovém kameni se poučíme, že portášský sbor věrných Valachů byl ustaven císařem Ferdinandem III. v roce 1638 z důvodu ochrany země před loupeživými vpády z Uher. Definitivně byl rozpuštěn o 192 let později roku 1830. Poslední autentickou památkou na tuto výjimečnou historii jsou dva portášské hroby.
Nejvíce portášů ve Valašské Bystřici pocházelo právě z rodu Křenků, dva poručíci, několik šikovatelů a desátníků. Lajtnant Jiří Křenek byl pochován roku 1847, již po rozpuštění sboru. Po roce 2000 byl „Valašský sbor portášský ve Valašské Bystřici“ symbolicky obnoven a jeho členové se účastní nejrůznějších oslav a kulturních programů.
Jeden z portášských chodníků v okolí Valašské Bystřice.
Portášským chodníkem se lze z Valašské Bystřice vypravit po červené turistické značce severně do Rožnova pod Radhoštěm, také po hřebenu hostýnskovsetínské hornatiny, nebo jižní trasou až na moravsko-slovenské pomezí.
Na katastru obce se nachází celkem 14 vrchů – Hlaváčky (628 m), Kyčera, Hážovské díly (702 m), Heralky (889 m), Tanečnice (912 m), Šerhovna, Buřov, Beskyd a další. Zajímavé jsou také trati s pomístními názvy: Bledá, Bukeryše, Tísňavy, Buřanov, Búřov, Na Hajduškách, Na Kykule, Ve Vlčím, Žáry aj.
Dávné časy zbojníků a portášů jakoby ve zdejších horách pořád rezonovaly.
Hroby portášů a jejich historie ve Valašské Bystřici u kostela.
Kaplička a restaurace na Hážovských Dílech. Kaplička na Dílech.
U javora (573 m n. m. Výhled z Hlaváček (627,9 m n. m.) na horský masiv Černé hory a Radhoště.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka