Ivan Hejtmánek: Vracím se ještě do období Vánoc a naší výstavy betlémů v Brillovce, kdy jsem se každý den setkal s mnoha známými i neznámými obdivovateli betlemářské tvorby, kteří mi vyprávěli mnoho příběhů nejen o betlémech, ale i svém životě. Jistě by se našlo více takových věcí, o kterých píši, ale skromnost tvůrců nedává příležitost, vždy takovéto skvosty odhalit a mnohdy jen náhoda otevře dveře krásným lidovým výtvorům.
V období adventu, Vánoc i v době povánoční jsem měl možnost se setkat se stovkami návštěvníků „Velké výstavy betlémů“ ze současné tvorby řezbářů a betlemářů Valašska a severovýchodní Moravy, kterou za podpory města, uspořádala TKA – kulturní agentura města Rožnov pod Radhoštěm v soukromé, moderní výstavní galerii Brillovka pana Jiřího Študenta. Kromě všech pochvalných zápisů v návštěvní knize navázali se mnou, jako kurátorem výstavy, někteří z návštěvníků rozhovor, ve kterém vyjádřili svůj obdiv nad uměním a obrovskou pílí všech tvůrců betlémů. Ocenili také snahu spolku Betlemářů Valašska, spoluorganizátorů výstavy, obohatit touto akcí, pořádanou k 15. výročí založení Spolku českých betlemářů vánoční kulturní dění ve městě. Někteří se také zmínili o rodinných tradicích oslavy Vánoc a také o betlémech, které si staví každoročně ve svých příbytcích. Dva takové rozhovory mne přivedly k napsání tohoto článku, kterým bych rád představil lidové tvůrce, kteří svá díla nikde nevystavují, ale určitě by jejich betlémy upoutaly pozornost na všech vánočních výstavách.
Háčkovaný betlém Ludmily Telčerové.
Krajkový, háčkovaný betlém Ludmily Telčerové z Ostravy – Poruby.
Prvním z nich je „Krajkový, háčkovaný betlém“, z tvorby paní Ludmily Telčerové (1949) z Ostravy – Poruby se kterým mne seznámil její syn Petr, bydlící se svojí rodinou v Rožnově. Ten mi v krátkém rozhovoru řekl a také později napsal: „Máma začala betlém tvořit v roce 2014 v pro ni nelehkém období, kdy se starala o svoji těžce nemocnou matku. Pokračovala pak v dalších letech, postupně tvořila další figurky, a tak vznikl betlém v současné podobě. Inspirací byly pohlednice, fotografie a obrázky s betlémskou tématikou“. Obdivuhodná, velmi precizně technicky i esteticky provedená lidová tvorba betléma s více jak 30 figurkami a dalšími objekty betlémské scény přispívá k obohacení betlemářské tvorby našeho regionu severovýchodní Moravy. Doufejme, že se najde příležitost ukázat tento krásný betlém veřejnosti na některé z dalších vánočních výstav v našem kraji.
Pohyblivý vyřezávaný betlém valašského lidového výtvarníka a řezbáře Michala Skalíka z Dolní Bečvy – Horního Rozpitého.
Druhým velmi zajímavým dílem je „Dřevěný, vyřezávaný pohyblivý betlém“ čtyřiadevadesátiletého rodáka z Dolní Bečvy – Horního Rozpitého pana Michala Skalíka. O jeho velkém pohyblivém betlému mě informoval synovec Radek Skalík, který spolupracuje s naší regionální pobočkou a půjčuje na naše výstavy betlém svého v roce 2016 zemřelého tatínka Metoděje Skalíka, bratra výše zmíněného Michala. Jak je vidět, oba bratři měli k betlemářské tvorbě vřelý vztah a za svého života vytvořili několik lidových betlémů.
Řezbář Michal Skalík z Dolní Bečvy. 
Michal Skalík, vyučený zedník, sedmdesát let člen dechového orchestru Bečvanka, muzikant tělem i duší, neškolený lidový umělec, malíř a řezbář vytvořil za svůj dlouhý život mnoho krásných obrazů a reliéfů valašské krajiny. V jeho díle dominuje také mnoho věrných stokrát zmenšených významných staveb, které si pamatoval z mládí na Pustevnách a Radhošti a také těch, které jsou dnes soustředěny jako unikáty lidové architektury ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. R. Vše velmi dokonale sestaveno z tenkých prkének, špejlí a dalších polotovarů, s věrným, umným zdobením obvyklým v architektuře Valašska. To vše zdobí dnes obytné místnosti tohoto všestranného vskutku lidového umělce, kterého jsem měl možnost v lednu 2022 navštívit a prohlédnout si i jeho chloubu – pohyblivý betlém. Ve světnici zabírá plochu cca 2 x 2,5 m a kromě obvyklých jeslí jsou znázorněny scény klanění tří králů, zástupu darovníků, pasáčků a řemeslníků, kteří se přišli poklonit narozenému Ježíškovi. Celou kompozici utvořenou ve třech stupíncích doplňují pro krajinu Valašska a Beskyd typická stavení (viz popis výše) a ostatní krajinné prvky.
Celoživotní touhou řezbáře bylo kromě nasvícení betléma rozpohybování figurek. Tento sen mu pomohl realizovat v posledním desetiletí jeho vnuk Petr, který bydlí spolu s dědečkem v rodinném domku a pomáhá mu také v překonávání překážek, které klade na člověka vysoký věk. Petr, vystudovaný elektronik je autorem mechanických částí a také aplikace elektronických prvků, motorů, krokových motorů a modulů řízení, kterými jsou jednotlivé figurky a nebo sestavy uvedeny do pohybu.
V očích pana Skalíka jsem viděl radost z toho, že mohl svůj betlém ukázat člověku, který mu byl představen také jako řezbář a betlemář. Při rozloučení jsem vyslovil přání nejen pevného zdraví, které všichni potřebujeme ale také, za všechny betlemáře Valašska, slova vysokého uznání práce, která je před širokou veřejností ukryta v Horním Rozpitém v podhůří Radhoště.
Text a foto © Ivan Hejtmánek