Věhlas nejvýše položeného poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie na Hostýně (718 m n. m.) sahá až do 17. století, podle některých snad až do 13. stol., kdy zázrak zaplašil od Hostýna a věřících, kteří právě zde našli útočiště, zle dotírající Tatary.
Prvou kapli na Hostýně postavili havíři, když zde kolem roku 1544 kutali železo a stříbro. Kaple se zachovala až do roku 1658. Z té doby pocházejí prvé zmínky o poutním místě Hostýně, kam dvakrát ročně chodila četná procesí. V únoru 1650 koupil panství Jan hrabě z Rottálu, který velmi podporoval šíření katolické víry. Jeho manželka Marie objednala v roce 1655 v Německu pro hostýnskou kapli obraz P. Marie Vítězné, stojící s Ježíškem v náručí na půlměsíci. Obraz byl v 17. stol. doplněn reliéfem znázorňujícím zázračné pobití Tatarů blesky, které srší z ruky Jezulátka. Malá kaple brzy narůstajícímu počtu poutníků nedostačovala. Hrabě Rottál ji nechal rozšířit a opatřil zvonem, posléze postavil po stranách další dvě kaple.
Jeho vnuk František Antonín položil roku 1721 základní kámen k postavení velkolepého chrámu na Hostýně. Dokončen byl po 27 letech, přenesen do něj obraz P. Marie Vítězné a slavnostně vysvěcen 28. července 1748 za účasti více než třiceti tisíc poutníků.
Dne 24. září 1769 okolo půl šesté hodiny odpoledne uhodil blesk do klenby chrámu. V noci se vzňal požár, který zachvátil celou střechu i věž. Silný žár rozpustil všechny zvony s výjimkou jednoho, který se bez poškození skutálel po schodech dolů. Kostel byl opraven během následujících dvou let.
Skutečnou zkázu Hostýna však znamenal patent císaře Josefa II. z 21. dubna 1784 o zákazu poutí. Chrám byl 4. ledna 1787 zrušen, v únoru téhož roku odsvěcen a později zbaven veškerého vnitřního zařízení a dokonce i střechy a takto nemilosrdně vydán na pospas drsné povětrnosti.
Poutě na Hostýn i přes zákaz pokračovaly. Roku 1840 bylo úředně vystaveno povolení k obnově chrámu, dokonce sám rakouský císař Ferdinand V. přispěl finančním darem. Rekonstrukce byla zahájena roku 1841, o dva roky později dostavěny věže a 2. července 1845 vykonal opat Viktor Šlossar benedikci chrámu.
Hostýn patří po Velehradu snad k nejpamátnějším poutním místům u nás.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka