Metoděj Karel Bystřický (vl. jm. Drda), spisovatel (11. 8. 1907 Vidče – 18. 3. 1975 Zašová). O svém rodišti napsal knížku psanou v nářečí „Figurky zpod Radhoště“. Děj knihy „Za hlasem srdce“ se odehrává v Bystřici pod Hostýnem a na Hostýně. Napsal knihu „Bílé ruce“ (rok vydání neuveden). Román „Portáš Jurka“ zůstal v rukopise (rok napsání neuveden). Z celého literárního díla M. K. Bystřického – Drdy vyznívá jeho láska a obdiv k rodnému kraji.
Metoděj Karel Bystřický – Drda se na narodil na Videčských Pasekách jako desáté dítě z jedenácti sourozenců. Přifařením Videčských Pasek do Valašské Bystřice prožil dětství a mládí tam. Po absolvování Reálného gymnázia v Uherském Hradišti vstoupil do řeholního řádu Salvatoriánů ve Valašském Meziříčí, působil také v Brně a v Prostějově. Jako římskokatolický kněz řádu koleje Salvatoriánů přijal řeholní jméno P. Irenej Metoděj Drda, SDS.
Věnoval se psaní článků a básní, zejména pro Noviny z Pod Radhoště, které vycházely ve Valašském Meziříčí. Jeho fejetony byly tištěny v kalendářích. Psal texty k písním, které byly zhudebněny např. Vojtěchem Říhovským.
V roce 1950 byl v období represe proti církvi zatčen. V tomto roce byl tajně vysvěcen na římskokatolického kněze. Po zatčení byly jeho nedokončené práce i knihovna zlikvidovány. Posledních pět let života o něj pečovaly sestřičky ze Zašové.
Metoděj Karel Bystřický – Drda zemřel 18. 3. 1975 v Zašové. Jeho ostatky jsou uloženy ve Valašské Bystřici u kostela, po pravé straně vstupu.
V roce 2001 byl Metoděj Karel Bystřický – Drda při oslavách 350 let obce Valašské Bystřice jmenován osobností obce. V roce 2005 bylo připomenuto 98 výročí jeho narození, 55 výročí kněžského svěcení a 30 let od jeho smrti.Metoděj Karel Bystřický – Drda je zapsán v Knize Paměti kraje v níž jsou uváděny osobnosti, které se významně zasloužily o Moravské Valašsko.
V srpnu roku 2022 uplynulo 115 let od úmrtí Metoděje Karla Bystřického – Drdy.
Akademický malíř Jaroslav Frydrych (17. 10. 1928 Kroměříž – 13. 8. 1982 Rožnov pod Radhoštěm). O jeho tvorbě se při uvádění jedné výstavy vyjádřila PhDr. Alena Podzemná: „Krajina Valašska, to místo nadané přírodními krásami a bohaté pozoruhodnou historií a svébytnou kulturou, pěstovanou a rozvíjenou mnoha lidskými generacemi, je prostorem, který od pradávna s neztenčenou silou podněcuje vnímání lidí a inspirativně ovlivňuje jejich tvůrčí obraznost.“
Právě to byl pilíř malířovy tvorby portrétní, figurální a krajinářské. Frydrychovo Valašsko už z velké části neexistuje, pohlceno moderní dobou.
„Nevíme, kdo ještě dokáže jako Jaroslav Frydrych namalovat trávu, uschlou po zimě, v předjaří, trávu zlatavě okrovou, protékanou jihovýchodním štědrým větrem, tam kdesi na úbočí až k obzoru rozprostřenou.“
Obrazy Jaroslava Frydrycha vyjadřují malířův vztah ke krajině i k lidem, hluboké procítění krás zdejší krajiny i obtíže lidského života v ní. Na jednom z obrazů je žena na málo úrodném políčku v horách a na pozadí svažitá stráň s pasoucím se dobytkem, na jiném lesní dělníci člení pilou břichatkou kmen mohutného stromu. Je to také
poezie horských květů, které oživují výhled do hornaté krajiny. Jaroslav Frydrych dokázal zachytit výraz tváře i s charakteristickými detaily, a nejen tvář lidí, ale také tvář krajiny. Miloval stromy na samotách i stromy kolem dřevěných chalup. Jeho obrazy vypovídají o vztahu člověka k přírodě, k polím, loukám, lesu, k potokům i obloze. Vybízejí uchovat si lásku k přírodě, která nám dává vše potřebné k životu, hledat a nalézat pravdu a umět se za ni postavit – v tom je odkaz výtvarného díla Jaroslava Frydrycha.
Možná skutečně Valašsko, spolu s pokřivenými dřevěnicemi, buky pasinčáky a horaly se zvrásněnou tváří, existuje už jen v obrazech Jaroslava Frydrycha, které jsou průhledem do dávno zmizelého času.
V srpnu roku 2022 uplynulo 40 let od úmrtí akademického malíře Jaroslava Frydrycha.
Michal Jurajda (15. 8. 1812 – 11. 1. 1874) – první rožnovský starosta. Město Rožnov pod Radhoštěm mělo v období let 1850–2022 celkem 34 starostů. Vůbec prvním rožnovským starostou byl dne 25. července 1850 zvolen vlastenec, vzdělaný a uvědomělý občan Michal Jurajda, který byl již roku 1848 zvolen poslancem do zemského sněmu.
Starosta Michal Jurajda byl duší národního života v Rožnově. Jednoho dne přivezl z brněnského trhu „Slovanský klobouk a čamaru“ a tento oblek se rožnovským občanům tak zalíbil, že v krátké době ho kdekdo nosil. Roku 1852 Michal Jurajda objednal z Prahy celou bednu dýmek s portrétem Karla Havlíčka Borovského. Šířil Havlíčkovy Národní listy a Epištoly a pro své neohrožené vlastenectví byl roku 1853 vládou ze starostenského úřadu sesazen a až do roku 1858 dán pod policejní dohled.
Michal Jurajda byl starostou 12 let a zemským poslancem 23 let. Zemřel 11. ledna 1874. Kromě jeho domu v Palackého ulici zůstala na něho v Rožnově památka na malém návrší mezi zahrádkami nad sídlištěm Záhumení v podobě mohutného kamenného tzv. Jurajdova kříže z roku 1830, a kamenný pomník na Valašském Slavíně.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka