Kulturní výročí – září 2022.
Metoděj Jahn (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) učitel a spisovatel byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia. V roce 1887 byl jmenován učitelem v Zašové. Tam napsal básnické prvotiny a povídky. Roku 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově pod Radhoštěm. Je pohřben na Valašském Slavíně.
V Rožnově pod Radhoštěm je na Dolních Pasekách studánka, kterou Rožnované v roce 1938 upravili a pojmenovali na „Jahnovu studánku“, ta je stále oblíbeným a vyhledávaným místem.
K rodnému Valašsku přilnul básník do té míry, že mu zůstal po celý život věrný svým pobytem i svou literární prací. Jeho básně, inspirované lumírovskou tvorbou, byly mezi čtenáři velmi oblíbené. Zvláště „Valašská legenda“… Když Pánbíček dělil mezi lidi kraje, Slovákovi zem dal, révy žár kde zraje, Hanákovi zase žitné, řepné lány… Kdežto na Valacha zbyly jenom hory. Báseň lze na Valašsku podnes objevit v roztroušených samotách. Z tvorby M. Jahna je znám také román Selský práh, příběh o kontinuitě rodů na rodném gruntě, autor v něm zaznamenává selský život.
V jeho vilce na dnešním Nábřeží Dukelských hrdinů ho kromě jiných spisovatelů a básníků navštěvoval také Dr. Vojtěch Martínek.
Během pohřbu se přišlo s Metodějem Jahnem rozloučit velké množství významných lidí i obyvatel Rožnova. Místem posledního odpočinku se mu stal dnešní starý hřbitov, odtud byly jeho ostatky posléze přeneseny na Valašský Slavín. Podnes je také připomínán pamětní deskou na Štefance, kde svého času učil.
V měsíci září 2022 uplynulo 80 let od smrti básníka Metoděje Jahna.
T. G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937), první prezident Československé republiky, o jejíž vznik se zasloužil. V září roku 2022 uplynulo 85 let od jeho smrti.
Do Rožnova zavítal T. G. Masaryk v červnu roku 1928. Zástupy lidí zcela zaplnily náměstí slavnostně vyzdobené květinami. Občané i s dětmi ve valašských krojích přišli milovaného tatíčka přivítat, alespoň z dálky uvidět, slyšet jeho hlas.
Rožnované byli vlastenci, první socha T. G. M. byla odhalena 5. 7. 1936, měla podobu sedící postavy, jejím autorem byl ak. sochař Rudolf Saudek, za okupace byla socha údajně zničena. Autorem druhé sochy T. G. M. v podobě stojící postavy byl ak. sochař Antonín Chromek, odhalena byla 3. 3. 1950. Socha byla násilně odstraněna a zničena lidovými milicemi 6. 11. 1959. Prázdný podstavec ozdobil jehlan s pěticípou hvězdou na špici. Naštěstí se zachoval model původní sochy, takže třetí socha T. G. M. pro Rožnov p. R. byla kopií předchozí. Jejím tvůrcem byl opět ak. sochař Antonín Chromek. Socha byla zhotovena v roce 1968. Předtím byl z podstavce stržen jehlan s pěticípou hvězdou a do instalace sochy byl na něm umístěn portrét T. G. M. V důsledku srpnových událostí roku 1968 však už k odhalení sochy T. G. M. nedošlo. Socha zmizela. Podstavec znovu ozdobil jehlan s rudou pěticípou hvězdou na špici.
Socha T. G. Masaryka byla objevena až v prosinci 1989 pod sutí a dlažebními kostkami ve sklípku zámku v Lešné u Valašského Meziříčí. Její převoz do Rožnova se uskutečnil v prosinci 1989. Sochu opravil její autor ak. sochař Antonín Chromek za pomoci rožnovského akademického sochaře Maria Kotrby. K jejímu slavnostnímu odhalení došlo 6. 3. 1990 za účasti asi 4000 obyvatel Rožnova pod Radhoštěm.
V roce 1935 byla umístěna na někdejší Masarykově ozdravovně v Rožnově pod Radhoštěm bronzová plaketa T. G. M., jejím autorem byl Rudolf Saudek. Plaketa byla roku 1956 násilně odstraněna. V roce 1978 ji nalezl pan R. Skalík pohozenou v řece Bečvě. V roce 1991 byla plaketa opravena a znovu usazena na původní budově.
Dana a Emil Zátopkovi, oba sportovci a olympijští vítězové. Šťastnou shodou okolností se oba narodili v týž den – 19. 9. 1922 a v měsíci září roku 2022 tak uplyne 100 let od jejich narození!
Emil Zátopek (19. 9. 1922 – 21. 11. 2000), sportovec, olympijský vítěz. Po narození údajně rodina přešla ze Zašové do Kopřivnice, kde je zapsán v matrice, domovský list však má vystavený v Zašové. Na OH 1952 v Helsinkách zvítězil v bězích na 5 km, 10 km a v maratónu. Celkem získal 4 zlaté a 1 stříbrnou olympijskou medaili a 3 tituly mistra Evropy. V letech 1951 a 1952 byl vyhlášen nejlepším sportovcem světa. V roce 1997 byl vyhlášen českým atletem a roku 1999 českým olympionikem století.
Dana Zátopková (19. 9. 1922 – 13. 3. 2020), atletka, oštěpařka, sportovní legenda, Olympijská vítězka (1952), Mistryně Evropy (1954, 1958). Držitelka stříbrné medaile z OH 1960, vyznamenaná Řádem republiky a Zasloužilá Mistryně sportu (1954), třináctinásobná mistryně republiky, čtrnáctkrát překonala čs. rekord. Přežila Emila o 20 let.
Dana i Emil Zátopkovi jsou natrvalo symboly čs. sportu. Oba odpočívají na Valašském Slavíně.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka