Brno leží v místech, osídlených již v době kamenné. V údobí Velkomoravské říše vzniklo u Líšně slovanské hradiště, dnešní Staré Zámky. Od 11. století existovalo na Petrově hradiště přemyslovských údělných knížat s románskou bazilikou sv. Petra a Pavla.
První písemná zmínka o Brně se vyskytuje z roku 1091 v Kosmově kronice. Roku 1243 udělil Král Václav městu Brnu privilegium a rozsáhlé výsady. Roku 1348 sloučil Karel IV. provinciální soudy na Moravě v zemský soud v Brně a zemský soud v Olomouci. Od té doby měla Morava dvě hlavní města, která mezi sebou soupeřila o prvenství. Po roce 1350, za vlády markraběte Jana Jindřicha, bratra císaře Karla IV., se Brno stalo poprvé hlavním městem Moravy. Roku 1619 se Brno připojilo ke stavovskému povstání, avšak po bitvě na Bílé hoře se v listopadu 1620 podrobilo císaři Ferdinandu II. V závěrečné fázi třicetileté války se roku 1645 Brno ubránilo švédským vojskům. Roku 1805 obsadila Brno francouzská armáda, ve městě byl ubytován i císař Napoleon Bonaparte.
Pro svou důležitou polohu bylo Brno ve 2. polovině 17. století přeměněno v pevnost, ta byla zrušena až roku 1861. Roku 1919 bylo připojením dvou měst a 21 okolních obcí vytvořeno tzv. velké Brno.
Koncem 2. světové války a během osvobozovacích bojů bylo město značně zničeno – osvobozeno bylo 26. 4. 1945.
Městu dominuje barokní pevnost Špilberk, budovaná postupně od poloviny do konce 17. století a znovu upravená v letech 1792-99. Od konce 17. století do roku 1858 sloužila pevnost jako státní vězení. V současnosti je zde Muzeum města Brna, národní kulturní památka.
K dominantám patří na Petrově dóm sv. Petra a Pavla, původně románská bazilika z 12. století, přestavěná ve 14. století a také v letech 1738-49. Z četných kostelů je pozoruhodný starý farní kostel sv. Jakuba z konce 14. století, také kostel sv. Tomáše (1662-68), bývalý dominikánský kostel sv. Michala založený ve 13. století.
Z památek zachovaných na území někdejších předměstských obcí je nejvýznamnější bývalý klášter cisterciaček na Starém Brně, založený královnou vdovou Eliškou Rejčkou roku 1322.
Moravské muzeum založené roku 1818 patří k nejstarším na našem území.
V Brně se narodil básník František Halas (1901-1949). Pracoval zde J. G. Mendel (1822-1884), objevitel zákona dědičnosti. František Bartoš, známý sběratel lidových písní (1837-1906). A působili v Brně básníci a spisovatelé Jiří Mahen, Rudolf Těsnohlídek, Petr Bezruč, Bedřich Václavek. Z hudebníků Leoš Janáček (1854-1928).
Ve městě se zachovaly některé renesanční a barokní domy a paláce, dům pánů z Kunštátu, dům pánů z Lipé. A především Stará pozdně gotická radnice s portálem z doby kolem roku 1510, v jejím průjezdu jsou zavěšeny „brněnský drak“ a kolo, známé z pověsti o lednickém koláři.
Stará radnice je nejstarší dochovanou světskou stavbou v Brně a patří k jeho nejcennějším historickým památkám. Její jádro pochází z poloviny 13. století. Radniční budova byla často přestavována, novodobé úpravy jsou z 19. a 20. století.
Stará radnice je pozoruhodná i díky portálu se šikmou věžičkou, brněnskému draku a kolu, které jsou vnímány jako jedny z hlavních symbolů města a opředeny mnoha pověstmi.
„Brněnský drak“ – krokodýl je zavěšený v průčelí radnice. Jeho původ je podnes nejasný. Vypráví se, že ho věnoval městu Brnu v roce 1608 markrabě Matyáš. Krokodýl byl veřejně vystaven a časem zavdal podnět ke vzniku mnoha pověstí.
Nedaleko je na zdi průjezdu zavěšeno brněnské kolo. Podkladem pověsti o něm je patrně skutečná událost. Roku 1636 se údajně vsadil lednický kolář Jiří Birk (též Pirk) o 12 rýnských tolarů, že za jediný den porazí strom, zhotoví z něho vozové kolo a ještě týž den je vlastnoručně dokutálí z Lednice do téměř 50 kilometrů vzdáleného Brna. Svou sázku vyhrál a kolo bylo vystaveno na radnici.
Návštěvníci Staré radnice mohou po 173 schodech vystoupat na téměř 63 metrů vysokou věž, z jejího ochozu se jim naskytne úchvatný panoramatický výhled na město Brno.
sb
Foto © Richard Sobotka