Kolem roku 1925 založili pravověrní Rožnované „Stůl upřímnosti“. Scházeli se pravidelně každou středu v restauraci u Manďáků. Popíjeli víno, hráli společenské hry, povídali si a šprýmovali.
Hovory se vždy odbývaly v nejvyšší slušnosti. Leč časem si některé živly libovaly v dvojsmyslech, v řečích hranatých a vtipech „jen pro pány“ a užívali výrazů, které si pero netroufá napsat, tím méně ústa vysloviti.
Hospodin už se nemohl na tuto zpustlost a hrozný úpadek mravů déle dívat a takovým řečem naslouchat, tak „Stůl upřímnosti“ v roce 1932 zanikl.
Alois Jaroněk, který kromě malování obrazů a keramiky byl také trochu poetou, pohotově sepsal legendu o této události. Uvádí ji verš: Jaksi bylo, jaksi bude u nás, v nebi, v pekle – všude. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo!
Jelikož se účastníci „Stolu upřímnosti“ považovali za počestné a mravné, vypravili se rovnou do nebe. Nebeská brána však zůstala zavřená, klíčník svatý Petr sdělil, že je dobře zná… „A marš všichni do pekla!“
Cesta do pekla byla mnohem pohodlnější, ani na bránu pekelnou nemuseli klepat. Byla dokořán a svítil nad ní veliký ohnivý nápis: „Vítejte nám!“
Příchozí hlásili: Nás v nebi nechtěli, nám bránu před nosem zavřeli.
Uprostřed velkého zástupu čertů všech hodnostních tříd je vítal sám Luciper. Pěvecké sdružení čertů zapělo líbivou melodií: Nestůjte, mládenci, před peklem, pojďte k nám do teploučka, strachu nic nemějte před teplem, každý z vás se ho dočká.
Nežilo se jim v pekle zle, při kulečníku fixlovali a brzy obehráli všechny čerty. U knížete pekel dosáhli velké obliby. Teploučko bylo a kdo chtěl, ještě mu přitopili.
Jaký div, když měli trest za své hříchy odpykané, že se bránili propuštění: „Já nikam nepůjdu, mně se tady docela líbí. Tady je legrace, žádný strach z inflace, tady je teploučko, tady je fajn!
Přátelé „Stolu upřímnosti“ dostali vyhazov i z pekla. Kam se všichni poděli není známo. Alois Jaroněk našel místo posledního odpočinku na Valašském Slavíně.
Drobnou publikaci „Zánik Stolu upřímnosti“ vydal Alois Jaroněk roku 1932 jako soukromý tisk ve 100 číslovaných výtiscích.
Autor pamfletu „Stůl upřímnosti“ Alois Jaroněk.