V roce 2022 uplynulo 90 let od Krajinské výstavy Valašska a moravskoslezského Pobeskydí, která se konala v Rožnově p. Radh. od 19. června do 24. července 1932.
Uspořádána byla v areálu Valašského muzea v přírodě. Na její přípravě se podílely významné osobnosti města Rožnova. Mezi nimi Josef Tvarůžek (1878-1959), rožnovský kronikář a archivář, jehož předkové jsou uváděni v matrikách a gruntovních knihách už od poloviny 17. stol. jako majitelé chalupy č. 1 v Tylovicích. Přípravy Krajinské výstavy v Rožnově se Josef Tvarůžek aktivně účastnil, pracoval v několika komisích a za tvorbu expozice města Rožnova byl odměněn výstavním diplomem. Na přání výstavního výboru sepsal podrobně historii výstavy a tento zajímavý dokument obsahuje i s přílohami přes 200 stran.
Byl to také Emanuel Vencl (1871-1939), ředitel zemědělské školy, zemědělský rada a později i poslanec Národního shromáždění.
Rožnov pod Radhoštěm se v té době stal velmi známým střediskem zemědělského pokroku, hlavně v pícninářství a byl cílem exkurzí z řad rolnictva, škol domácích i zahraničních. Na krajinské výstavě v Rožnově ve dnech 19. – 24. 6. 1932 bylo možné spatřit v zemědělském oddělení exposice s obrazem její činnosti. Zásluhou Emanuela Vencla o pořádání Krajinské výstavy v roce 1932 v Rožnově přispěla tato k propagaci Valašského musea v přírodě a později i finanční podporou umožněno bylo dobudování Zemědělského musea.
U příležitosti Krajinské výstavy Valašska vydal Klub čs. turistů, odbor v Rožnově p. R. příležitostný tisk „Rožnovsko“. Spisek otevírá báseň Metoděje Jahna: „Naše hory“. Čeněk Kramoliš napsal pojednání o Rožnově, které uvádí slovy: „Kdo cestuje Valašskem, snaží se navštívit Rožnov, jako by byl středem celého valašského kraje. Jako nevěstu okrašluje zelený myrtový věnec, tak Rožnov zdoben jest věncem hor, z nichž vyniká staroslavný Radhošť. A v samé blízkosti jeho lemuje město do polokruhu přírodní velký park. Pro svoji krásnou polohu nazýván je Rožnov Perlou Valašska a bývá každoročně navštěvován tisíci turisty.“
O turistice na Rožnovsku píše také Inž. dr. Brada, o obci Horní Bečva Vilém Schmied a Prof. J. N. Polášek o hudbě a zpěvu na Valašsku. Dr. J. Kempler, lázeňský lékař, sepsal stať: „Rožnov p. R. jako klimatické a léčebné místo.“ A Bohumír Jaroněk pojednání: „Valašské museum v přírodě – národopisná dědina v Rožnově p. R.“
Jelikož je Rožnov p. Radhoštěm považován za nejvhodnější východisko do Beskyd, neschází v brožuře ani turistický „Průvodce po Rožnovsku“, zahrnující Rožnov, výlety a vycházky z Rožnova p. R., včetně výletů do okolních dědin. Tisk uzavírá pojednání „Zemská škola gobelinová a kobercová ve Valašském Meziříčí.“
Publikace tak podává obšírný pohled na Rožnov a Rožnovsko a stal se nezbytným doplňkem Krajinské výstavy Valašska a moravskoslezského Pobeskydí uspořádané v Rožnově pod Radhoštěm před devadesáti lety.
Kresba Bohumír Jaroněk: Valašská samota.
Snímky Valašského muzea, Léčebného domu a valašské krajiny pocházejí z roku 1932.
Text a reprofoto © Richard Sobotka