I když Slované znali výrobu piva už před našim letopočtem, o jeho chmelení je první zmínka až v mírové smlouvě bulharského cara Vladimíra z roku 985.
V Čechách se prvně píše o použití chmelu do piva v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1070 (podle některých roku 1088, příp. 1092).
Pivo se vyrábělo podomáckým způsobem svrchním kvašením, které nevyžadovalo chlazení ledem. Teprve po ustavení prvního cechu sladovníků v Praze roku 1407, a dalších, zejména pivovarnických cechů roku 1465, se přešlo na řemeslnickou výrobu piva. Ve 14. a 15. století bylo v Čechách 55 pivovarů a 86 sladoven.
V roce 1516 byl vypracován Reinheitsgebot (záruka čistoty) k zajištění produkce kvalitního piva. Pivo mělo obsahovat pouze chmel, slad, kvasinky a vodu.
Způsob výroby piva v Čechách poprvé popsal Tadeáš Hájek z Hájků roku 1585.
V 17. století, kdy do výroby piva zasahovala středověká alchymie, byly starověké a středověké pivovarnické receptury opředeny mýty, pověrami a čáry. Výrobci piva neznali působení přírodních zákonů. Aby bylo zamezeno znehodnocování piva, skrápěli roku 1697 v Táboře augustiánští mniši svěcenou vodou všechny pivovarnické prostory.
V té době začaly vznikat v Čechách pivovarnické rody, které zkušenosti předků, doplňované vlastními zkušenostmi, přenášely z otce na syna a nové poznatky často zahalovaly rouškou tajemství. Pivo se hořčilo pelyňkem i puškvorcem. Recepty na vaření piva se však zachovaly jen sporadicky.
Rozkvět českého pivovarnictví nastal za významného českého sládka a pivovarníka Františka Ondřeje Poupě (1753-1805). Jako první v Čechách zaváděl moderní metody v pivovarnické technologii, teplotu neměřil ponořením lokte do rmutu, ale teploměrem, hustotu hustoměrem (tzv. pivní váhou), množství sladu se neodhadovalo jen podle objemu, ale přesným vážením a podobně. Preferoval levnější a podle výsledků příhodnější ječmen: „…pšenici na koláče, ječmen pro pivo…“ Při výrobě piva byl přísným zastáncem pořádku, přesnosti a zachování čistoty.
Právě F. O. Poupě sepsal vůbec první ucelený spis o pivovarnictví, šlo o dvojsvazkové dílo napsané v němčině a vydané roku 1794 pod názvem Die Kunst des Bierbrauens physich-chemisch-oekonimsch beschrieben (Umění vařit pivo fyzicko-chemicko-ekonomicky popsané). Roku 1801 vydal zprvu vysmívaný, pak oceňovaný spis psaný v češtině: Počátky základního naučení a vaření piva. Sládek František Ondřej Poupě založil v Brně pivovarnickou školu (zřejmě první v Evropě).
V současnosti je na budově bývalého brněnského městského pivovaru umístěna na počest významného českého sládka a pivovarníka Františka Ondřeje Poupě pamětní tabule s jeho bustou.
(O historii pivovarnictví viz publikace Richarda Sobotky: Rožnovský pivovar. Historie rožnovského pivovaru od roku 1712 do současnosti. 2016.)
Text a foto © Richard Sobotka