Náhrobek ak. mal. Aloise Juříčka na starém hřbitově. 
Akademický malíř Alois Juříček – 130 let od narození. I když akademický malíř Alois Juříček (2. 12. 1892 – 23. 9. 1967) vystavoval své obrazy na mnoha místech republiky, a také v zahraničí, ve své domovině na Valašsku byl opomíjen a málem zapomenut. Pocházel ze Zubří, ale záhy osiřel. Matka se odstěhovala s dětmi do Rožnova pod Radhoštěm. Po studiích na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni musel narukovat do zákopů první světové války. Vrátil se s podlomeným zdravím. Právě tehdy se začal vážně zabývat malbou obrazů. Jeho obrazy jsou tematicky spojené s Beskydami a v odborné literatuře a také u kunsthistoriků je uváděn jako malíř dálek. Všichni ho znali jako neobyčejně skromného člověka. Je zapsaný do Knihy paměti kraje ve Valašském muzeu v přírodě.
Jitřenka Svobodová– 90 let od narození. Narodila se 4. 12. 1932 v Zašové. Absolvovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity a při Fakultě žurnalistiky postgraduální studium mezinárodních vztahů. Působila v Dokumentační redakci České tiskové kanceláře se zařazením redaktorka – dokumentaristka. Háčkovala a pletla od dětství. První učitelkou jí byla její maminka paní Bohumila Rusková, Mistryně lidové umělecké výroby. Právě od ní se naučila techniku zašovských kytiček a začala tvořit vlastní vzory. V 70. letech minulého století navázala spolupráci s Ústředím lidové umělecké výroby. Schválili jí téměř stovku jejich vlastních vzorů a udělili titul Mistryně lidové umělecké výroby. Společně s brněnskou výtvarnicí ÚLUV paní Evou Vítovou vytvořily nový artefakt – háčkované dózičky, zdobené prvky zašovských kytiček. Paní Jitřenka Svobodová pak předkládala vlastní tvary a vzory háčkovaných krabiček. Už dvě desetiletí zhotovuje a vystavuje drobnou prostorovou krajku (vánoční ozdoby, andílky, ptáčky, betlém a pod.). Učí techniku zašovské kytičky ve Vzdělávacím spolku uměleckých řemesel a v Klubu lidové tvorby. Roku 2003 napsala místopisnou knížku „Zašová“. Žije v Praze.
Náhrobek Čeňka Kramoliše na Valašském Slavíně.
Čeněk Kramoliš – 160 let od narození. Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm 7. 12. 1862. Jeho rodný domek v městské čtvrti, po něm pojmenované Kramolišov už sice neexistuje, nahradil ho malý parčík se sochou věnovanou spisovateli, který je autorem knih s náměty dějepisnými a národopisnými, historických románů i pedagogických pojednání. V čase dětství a dospívání formovalo Čeňka Kramoliše ryzí Valašsko svými bájemi a pověstmi, i neobyčejnou historií zbojníků a portášů, předávanou z generace na generaci. Nejvýrazněji dospívajícího Čeňka ovlivnil bezprostřední kontakt s babičkou, či jak se na Valašsku říkalo – stařenkou Rozinou, na jejím životním osudu vykreslil obraz starého Valašska, jeho zvyky a život. Kramolišovo dílo, čítající na čtyřicet svazků, bylo oceněno deseti literárními cenami, včetně Ceny Moravského zemského výboru (1905), a významné Ceny České akademie v Praze (1932). O tom, že měl Čeněk Kramoliš svůj Rožnov rád dokazují dedikace uvedené u některých titulů: Tuto knížku věnuji z lásky svému rodnému městu Rožnovu. Čeněk Kramoliš zemřel 16. června 1949 v Brně. Jeho ostatky jsou uloženy na čestném místě Valašského Slavína v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka