Tak zázračně to nebeští mechanici rok co rok spočítají. Jen co se překulí měsíc listopad, už se v povětří zatřepetají první sněhové vločky. Hned pak si připomene jmeniny Bára a o dva dny později Mikuláš. To už pomalu klepá na dveře Lucie a to je předzvěst, že starý rok už má namále. O týden později začnou nebeští poslové přemlouvat sluníčko aby už dál necouvalo, ale otočilo šlápoty a vrátilo se domů.
Prosinec je vůbec náramně upracovaný měsíc. Však co jen to dá nebeským hvězdářům námahy, vyčistit všecky hvězdy do vysokého lesku. Také dbát aby si náš věčný souputník Měsíc nezapomněl seřídit krok, aby právě jedenadvacátého prosince vplul na oblohu v plné úplňkové nádheře.
A pak. Co jen dá práce vykrojit tolik sněhových vloček, aby stačily na poprášení všech luk a lesů, hor a údolí, střech chaloupek i honosných domů. Aby jich bylo dost nejen pro okrasu, ale také pro radost.
Všichni mají napilno.
Barborka musí připravit třešňové snítky tak, aby ve váze rozkvetly právě o Vánocích a každému přinesly nejen radost, ale také lásku a drobet štěstíčka.
Mikuláš má s rozvozem dárků v jediném večeru tolik starostí, že si musí přibrat na výpomoc anděla s jeho nebeskou září a noblesou, a také trochu vyvedenějšího čerta v ušmudlaném kožichu.
Lucie noci upije, ale dne nepřidá, a je to svatá pravda. Ničeho nedbá. Večery jsou o tom čase ještě pořádně dlouhé, aby stačila navštívit všechny domácnosti, pochválit pracovité a napomenout všelijaké lenochy a lajdáky.
To už na dveře klepá vánoční čas. Je to veliký příběh nad kterým lidstvo žasne už více jak dva tisíce let. Pokaždé nasloucháme hlaholu zvonů a líbezné melodii koled. Barevná světélka se zrcadlí v rozzářených očích dětí.
Pokaždé je ten příběh jiný a přece pokaždé stejný.
Věčné návraty do dětství.
Nažloutlý plamínek svíčky se prohne vánkem vzpomínek. Každý z těch dnů je ztracenou a znovu nalezenou perličkou.
Až o posledním dni starého roku odtiká čas i tu poslední vteřinu, pohlédneme na nové slunce v naději, že na svých křídlech opět přinese vlaštovičky do jejich domovů.
I když bude svět opět starší, zároveň mladý, krásnější a plný nadějí.
Rožnov pod Radhoštěm časně ráno 12. prosince 2022.
Text a foto © Richard Sobotka