Těch jmen rodiny Zátopkových bylo v Zašové mnohem víc, ale největšího ohlasu dosáhla dvě – Alois, český geofyzik, zakladatel moderní české seismologie, vědec uznávaný po celém světě, a Emil, ve 20. století po celém světě známá atletická legenda Československa.
Na oba vzpomíná paní Marie Rethyová (rozená Holišová), která pochází z obce Zašová. Akademik Alois Zátopek, byl bratr její maminky (Marie Holišové, rozené Zátopkové), a atlet Emil Zátopek byl její vzdálený bratranec.
„Moje maminka Marie Zátopková se narodila roku 1911 manželům Františkovi a Františce Zátopkovým v Zašové. Jejími sourozenci byli: Alois (pozdější akademik), Karel, Františka, Anna a Josef. V roce 1939 se maminka Marie provdala za Rudolfa Holiše ze Zašové. Bylo nás 7 dětí.“
Alois Zátopek (akademik) se narodil v domku čp. 196 v Zašové. RNDr. Alois Zátopek, DrCs.- český geofyzik, zakladatel moderní české seismologie se narodil 30. 6. 1907 Františkovi a Františce Zátopkovým, v rodině chudého kameníka jako první ze šesti dětí. Již jako dítě byl velmi bystrý a chytrý, své pokusy prováděl doma v kuchyni a na zahradě ve stodole. Studoval na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze v letech 1927-1932. Při ukončení vysokoškolských studií ještě téhož roku obhájil doktorskou disertační práci na téma Energetické vztahy ve dvou indukčně spojených oscilačních obvodech.
Po ukončení studia nastoupil do Státního geofyzikálního ústavu. Později se stal vedoucím československé seizmologické služby. Byl tvůrcem pražské seizmické školy, pracoval nejen v Československu, ale i v Mezinárodní asociaci seismologů, kde byl v roce 1953 zvolen prezidentem Evropské seismologické komise. Mimo jiné byl také stálým poradcem OSN – UNESCO pro studium seizmických oblastí ve světě.
„Strýček Alois se rád vracel domů do Zašové,“ vzpomíná paní Marie Rethyová. „Pro rodinu to byl pokaždé svátek, všichni jsme se na něj těšili. Pekly se buchty a vařila ta nejobyčejnější jídla, která měl nejraději. Po celý život byl příjemným společníkem a skromným člověkem. Mamince psával nádherné dopisy. Byla mu udělena celá řada vyznamenání. Přesto si přál, aby jeho ostatky byly uloženy na hřbitově v Zašové v hrobě rodičů. Tak se také stalo. Alois Zátopek zemřel 22. 6. 1985. Na jeho rodném domě v Zašové byla v roce 1986 odhalena pamětní deska, vytvořená Ambrožem Špetíkem.“
Alois Zátopek s maminkou a jako profesor při přednášce na vysoké škole.
Znak Univerzity Karlovy v Praze. Pamětní deska na rodném domku v Zašové.
Rodný dům s pamětní deskou a hrob rodiny Zátopkovy v Zašové s ostatky akademika Aloise.
Emil Zátopek (sportovec, olympionik), narodil se 19. 9. 1922 (zemřel 21. 11. 2000); manželka Dana – rovněž narozená 19. 9. 1922, (zemřela 2020) svatbu měli v roce 1948.
Emil Zátopek, olympionik.
„Emil byl vzdálený bratranec mé maminky Marie Holišové (rozené Zátopkové), byl známou atletickou legendou Československa 20. století. Všichni jsme na něj hrdí, já snad nejvíce, protože pochází z naší rodiny.
Emil Zátopek se narodil v Zašové, vím to od své maminky Marie Holišové (žila v letech 1911-1973). Moje maminka Marie, rozená Zátopková, byla sestrou Aloise Zátopka, pozdějšího akademika – a vzdálenou sestřenicí Emila Zátopka, pozdějšího světoznámého atleta. (Pro vysvětlení: Maminčin tatínek a tatínek Emila byli bratranci. My nyní povídáme vzdálený bratranec, vzdálená sestřenice. Dříve se povídalo „sestřenné děti“.)
Emil se narodil v Zašové, ale ihned po porodu převezli matku i s novorozenětem do Kopřivnice, kde měla rodina zajištěno obydlí i práci. Vezli je na povoze taženém koňmi, můj nejstarší sourozenec bratr Rudolf si pamatoval, kterou cestou a kudy lesem jeli.
Domovský list Emila Zátopka.
Emil se narodil svým rodičům jako sedmé dítě z celkem osmi sourozenců. Bohužel se všude uvádí, že se tak stalo v Kopřivnici, ale my jako rodina víme, že se tak stalo v Zašové. To ostatně dosvědčuje i domovský list, který mu byl vystavený.
S platným Domovským listem mohl Emil Zátopek dál nerušeně pracovat v Baťových závodech ve Zlíně, kde byl zaměstnaný už od svých čtrnácti let.
Ševcovské řemeslo mu zřejmě bylo přisouzeno samotnými sudičkami. Po narození kolem něj rodiče podle starého zvyku rozložili různé nářadí, i peníze, a podle toho na co sáhne, se soudilo, jaké povolání dostane. Jeho malá ručka se prý dotkla kladívka – což předpovědělo, že z něho jednou bude švec…
V ševcovském Zlíně Emil na sebe brzy upozornil nadáním pro atletiku. Ještě v padesátých letech 20. století existoval v Baťově továrně „KEZ“ – Kolektiv Emila Zátopka, kde sportovali učni Baťovy továrny. Právě tam vzal Emil osud do svých rukou. Běh jej bavil, tvrdě trénoval, začínal vyhrávat, měl úspěchy – nakonec to v roce 1949 a 1952 dotáhl až na nejlepšího sportovce světa a v roce 1997 byl vyhlášen nejlepším atletem 20. století.
Po ukončení atletické kariéry ho nečekal snadný osud. Pracoval na Ministerstvu národní obrany, ale po roce 1969 byl z armády propuštěn, pracoval u geologického průzkumu, bydlel v maringotce, kopal studny, jezdil s popeláři…
Nikdy se nenudil, mněl spoustu přátel, ovládal řadu světových jazyků. Rád se vracel do Zašové a na Valašsko.
Kolem roku 1970, to už jsem bydlela v Rožnově pod Radhoštěm, přijel Emil také k nám. Byl u nás tatínek a bratr Rudolf, povídali jsme si a povídali. Emil byl vždy veselý a perfektní bavič. Ty jeho lechtivé vtipy…, to jsme se nasmáli.
Emil a Dana, úspěšní olympionici, byli ke 100. výročí narození také na poštovních známkách.
Emil často jezdil na Valašsko, i s manželkou Danou. Jednou při návštěvě Valašského Slavína v Rožnově pod Radhoštěm poznamenal: Tady by se mi dobře odpočívalo.
Oba úspěšní olympionici odpočívají na Valašském Slavíně Valašského muzea v přírodě.
Od roku 2000 má Emil Zátopek místo posledního odpočinku na Valašském Slavíně, od roku 2020 i se svou ženou Danou.“
Emil Zátopek byl poctivým sportovcem a neúnavným propagátorem olympijské myšlenky. Za jeho časů byla mezi sportovci atletika královnou, sloužil jí s láskou i s pokorou. Ve sportu zůstal po celý život prvním z prvních.
Zašová – jedna valašská obec v podhůří Beskyd – dvě velká jména: světoznámý vědec Alois a světoznámý atlet Emil – oba příjmením Zátopek.
Poznámka: Potvrzením domovského práva je vystavení domovského listu. Domovské právo či také domovská příslušnost byl právní institut „příslušnosti k obci“. Představoval právo na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření z její strany. Institut domovské obce vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samosprávy v roce 1849, zůstal v platnosti i za první republiky a zrušen byl až k 1. lednu 1949.
Domovské právo se nabývalo narozením dětí (po otci), manželka sňatkem (po manželovi), udělením obecním úřadem (např. po delším trvalém pobytu v místě), získáním úředního postu v obci (např. jako četník).
Domovský list pro Emila Zátopka v obci Zašová byl schválený usnesením obecního zastupitelstva dne 4. března 1939 a vystavený byl 4. listopadu 1939.
Vystavení domovského listu Emilu Zátopkovi bylo s velkou pravděpodobností motivováno okupací Československa, kdy Kopřivnice spadala po záboru pohraničí v roce 1938 do sféry vlivu Německa, a hrozilo tam žijícím českým mladým mužům – „Němcům“ nasazení na válečnou frontu.
Text a reprofoto © Richard Sobotka
Foto archiv © Marie Rethyová