V úterý 14. února 2023 představil Karel Jan Malina svou knihu „Horní Bečva v zrcadle minulosti.“ Besedu uspořádala rožnovská městská knihovna ve svém prozatímním sídle na pódiu jeviště Společenského domu. Zájem o nahlédnutí do historie této rázovité obce byl tak velký, že pochybělo židlí a mnoho nescházelo, aby hosté navýsost zajímavého podvečera popadali do hlediště mezi regály nabouchané knihami.
Pokud by někdo chtěl hledat v horském terénu Beskyd turistický ráj, rozhodně neudělá chybu, když zvolí právě obec Horní Bečvu, která je ze všech stran obklopená vymalovanými horami, Čertovým mlýnem, Kněhyní a Radhoštěm, ze strany druhé Vsetínskými vrchy s Beneškami, Třeštíkem a Vysokou, některé z nich s nadmořskou výškou přes tisíc metrů. Obec nabízí zimní turistiku na běžkách zajímavými terény, také svahy pro sjezdové lyžování v sedmi ski areálech. V létě pěší i cykloturistiku. Také pobyt na plážích místní riviéry u přehradní nádrže. O ubytování není nouze ve více jak třiceti hotelích, penzionech i v kempu a také v pěti stech soukromých chatách a chalupách. Ve všech směrech je rovněž pěkné podívání na vymalované samoty a pasekářské usedlosti, které turista ve zdejších horách potká téměř na každém kroku.
Ředitel knihovny Bc. Pavel Zajíc a autor knihy K. J. Malina.
Osidlování obce Horní Bečva se datuje od 2. poloviny 16. století. Za obec byla osada prohlášena někdy v roce 1650, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1659. Název obce je odvozen od tvaru Velká Bečva (r.1629), až po Horní Bečva (r. 1846). Obyvatelé se živili kácením a dovážením dřeva, sbíráním hub, borůvek a malin, výrobou šindelů, dřevěného nádobí a chovem ovcí. Zbožní usedlíci si v roce 1792 postavili kostel, jeho patrony jsou svatí mučedníci Jan a Pavel. V místní faře pak bylo zahájeno vyučování dětí, které do té doby docházely do školy na Hutisko.
Přehradní nádrž o rozloze 5 ha byla vybudována roku 1937 a uvedena do provozu roku 1944. Nachází se v nadmořské výšce 550 m. Původně byla postavena jako ochrana před povodněmi. V současné době slouží pro nadlepšování minimálních průtoků, pro rekreaci, sport a sportovní rybářství. Nezanedbatelná je funkce estetická a krajinotvorná. Energetický potenciál vodního díla zužitkuje vodní elektrárna. V okolí přehrady se nachází 50 podnikových objektů a cca 500 rekreačních chat.
K významným osobnostem obce Horní Bečva patří místní rodák, generál duchovní služby Msgre. Metoděj Kubáň (1885–1942), generální vikář československé branné moci, papežský prelát. Za okupace byl pro odbojovou činnost zatčen, dne 5. března 1942 podlehl brutálnímu týrání v koncentračním táboře Dachau.
Jeho nejvyšší oběť přinesenou na oltář vlasti ocenila osvobozená republika udělením Československého válečného kříže 1939 in memoriam. Pamětní desky mu byly odhaleny 27. října 1946 na posádkovém kostele v Josefově, kde v první polovině třicátých let působil, a 3. srpna 1947 i v kostele v Horní Bečvě v jeho rodišti.
Karel J. Malina vycházel při tvorbě knížky z velkého množství historických pohlednic, které pro čtenáře mnohdy otevírají zcela nové pohledy na tuto horskou obec. Ostatně malebnost horské krajiny a pasekářských samot přilákala do údolí a na návrší i rožnovské fotografy a vydavatele pohlednic Osvalda Kotoučka a Vladimíra Hambálka. V letech 1911-12 fotografovala Horní Bečvu také Anna Haroldová, majiteka „Fotografického závodu.“ Posluchači se dozvěděli řadu místních zajímavostí z míst s baladicky znějícími pomístními názvy jako Bukoryšky, Bukovina, Kudlačena, Komárov, Kyvňačky, údolí Kobylská, Juráška, vrch Červenec (760 m n. m.). Také proč je zdrobnělý název pro Šorstýnek, i když je o několik metrů vyšší než sousední vrch Šorstýn. Nebylo bez zajímavostí období budování údolní přehrady Horní Bečva. Samotná kniha představuje soubor 150 snímků, během besedy však byly použity jiné, aby se nepřekrývaly s použitými v knížce.
Výsledná podoba knížky o obci Horní Bečva je dílem kolektivu nadšených spolupracovníků. Knihu otevírá erb obce Horní Bečva na titulní straně knížky, symbolicky ji provází vyobrazení borůvek na poslední straně knížky originální moto: „Tato publikace, stejně jako hafery a slivovica, by neměla chybět v žádné hornobečvanské domácnosti.“ Dodejme, že knížka je zajímavá pro všechny, kdo mají Beskydy, a ovšem také pro ostatní, kteří mají rádi pěkné knížky.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka