Proměny Radhoště v řečišti času.

Radhošť cyrilometodějský.

Ačkoliv ne nejvyšší, patří Radhošť k vrcholům Beskyd nejznámějším, nejpamátnějším a nejnavštěvovanějším. Církevní tradice už v dávném věku zrušily na Radhošti pohanské uctívání a vztyčily na temeni hory kříž. V polovině 18. stol. zde byla postavena dřevěná kaple a její interiér vyzdoben obrazy, kaple se však po roce 1800 rozpadla a již nebyla obnovena, obrazy se ztratily.

Radhošť na mapě J. A.Komenského a Radhošť v kresbě J. H. A. Gallaše.

Při obnově cyrilometodějské myšlenky, na paměť příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, byla na Radhošti 13. srpna 1862 uspořádána, i přes zákaz rakouských úřadů, ale za účasti 15 000 lidí z celé Moravy, slavnost. Roku 1885 u příležitosti výročí úmrtí Metoděje byl dán podnět k vybudování nové kaple. Sbírky, uspořádané po celé Moravě, Čechách a Slezsku, vynesly 8 014 zlatých, přibližně dvě třetiny potřebné částky. Zbytek se zavázali zajistit členové výboru pro výstavbu kaple.

Základní kámen kaple byl položen 5. července 1896. Dne 11. září 1898 byla kaple vysvěcena arcibiskupem olomouckým Dr. Theodorem Kohnem za přítomnosti 40 kněží a 30ti tisíc věřících z Čech, Moravy, Slezska a Uher, a odevzdána veřejnosti.

Pohled z Černé hory na Radhošť . Vpravo Janíkův kříž a triangulační bod na vrcholu Radhoště.

Stavba ve slohu románsko – byzantském je osvětlena 8 velkými bočními okny, 9 kulatými okny pod kopulí a jedním nad světlíkem. Velká barevná okna jsou vyzdobena výjevy ze života Cyrila a Metoděje, obrazy svatého Václava, Lidmily, Jana Nepomuckého a blahoslavené Anežky.

Roku 1925/26 byl kolem kaple zřízen dřevěný ochoz a přistavěna vížka se zvonicí. Původní kamenná stavba byla obložena šindelem.

Kolem původní kamenné kaple byl zřízený ochoz a vížka, kaple obložena šindelem.

Vnitřní výzdobě vévodí kopie obrazu českého malíře Adolfa Liebschera „Valašská Madona“. Obraz, vystavený roku 1895 na výstavě národopisné v Praze, zakoupil výbor pro výstavbu kaple za 800 zlatých. Zbylou sumu do 3 200 zlatých do plné ceny věnoval kapli umělec.

Nedaleko kaple bylo 5. července 1931 odhaleno bronzové sousoší Cyrila a Metoděje od frenštátského rodáka Albína Poláška. O den později byla východněji na horském hřebenu odhalena socha Radegasta od téhož autora. Před vchodem do kaple stojí kamenný kříž, postavený na Radhošti roku 1808 nákladem rožnovského měšťana Michala Janíka.

Janíkův kříž byl přemístěn před kapli. Bohoslužba v interiéru kaple.

Po dokončení vnitřních úprav nově vybudované kaple byl stavební výbor přeměněn na Matici Radhoštskou, které byla kaple odevzdána k udržování a opatrování. Matice Radhoštská byla v září 1959 rozpuštěna a teprve 16. července 1994 byla její činnost znovu obnovena.

Nedaleko kaple byla postavena oblíbená Chata pod kaplí; ve druhé pol. 20. stol. zanikla.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 5. červenec, je státním svátkem. V tento den koná se na Radhošti tradiční pouť. Lidé přicházejí do kaple na bohoslužby, připomenout si více než tisíciletou cyrilometodějskou tradici, nebo jen postát na vrcholu památného Radhoště, který skýtá daleké rozhledy do všech stran.

Televizní vysílač na Radhošti.

První televizní obrazovka byla patentována roku 1936 a v tom samém roce bylo v Anglii zahájeno první pravidelné vysílání černobílé televize. V Československu bylo zahájeno pravidelné vysílání černobílé televize v roce 1953. Patent na vůbec první barevnou televizní obrazovku ve světě je z roku 1938. Pravidelné barevné televizní vysílání bylo v roce 1954 zahájeno v USA jako vůbec první na světě. V Československu se první barevný přenos uskutečnil z Mistrovství světa v klasických lyžařských disciplinách z Vysokých Tater v roce 1970 a pravidelné barevné televizní vysílání bylo v Československu zahájeno roku 1973.

První anténa televizního vysílače na Radhošti z roku 1966.

Ve městě televizních obrazovek v Rožnově pod Radhoštěm, kde černobílé a pak i barevné obrazovky vyráběl n. p. Tesla Rožnov, se „hlad“ po televizním příjmu projevil doslova lesem televizních antén na střechách domů.

Místo na Radhošti, kde stál původní televizní vysílač. TV anténa v současnosti dotváří profil Radhoště.

Od samého začátku byl problém s kvalitou šíření signálu. Rožnovští technici tuto záležitost v prvém kroku vyřešili stavbou televizní antény na kopci Hradisko vysokém 522 m n. m. jihozápadně od města Rožnova. Řešení to bylo jen dočasné, brzy na to byly realizovány plány vybudovat televizní vysílač na Radhošti 1129 m n. m. vysokém a orientovat TV antény směrem na Rožnov. K tomu došlo v září roku 1966, jak dosvědčuje letopočet v betonovém základu antény prvního televizního vysílače na Radhošti, který se dochoval nedaleko cyrilometodějské kaple až do dnešních dnů.

První televizní budka a koneckonců i televizní anténa na Radhošti, jak se brzy ukázalo, bylo zařízení také jen provizorní. V roce 1985 byl na Radhošti instalován nový výkonný vysílač, kromě TV a rozhlasových signálů v pásmu VKV zprostředkovával také na frekvenci VKV telefonní spojení.

Po jeho rekonstrukci v roce 1997 byl anténní systém prodloužen cca o 22 m a celková výška nosiče nad terénem tak činí 59,3 m, a nadmořská výška vrcholu nosiče dosahuje 1177,8 m n. m. Tím došlo ke zvýšení dosahu i zlepšení příjmu TV signálu a poslechovosti nejen na území Valašska.

Na vysílači je nepřetržitý technický dozor.

Pěkné jsou z vrcholu Radhoště západy Slunce, ale během zimy klesá v této nadmořské výšce teplota až na mínus 20 st. C a nárazový vítr dosahuje rychlostí až 120 km v hodině.