Jan Nepomuk Polášek – hudební skladatel. Osudové bylo setkání frenštátského studenta a budoucího hudebního skladatele Jana Nepomuka Poláška (16. 4. 1873 – 3. 4. 1956) s géniem moravské hudby Leošem Janáčkem, na jehož doporučení nastoupil do varhanní školy v Brně. Janáček mu pomáhal stipendiem a později ho získal ke sběru a zapisování lidových písní. V roce 1893 spolu navštívili Soláň, zde se Janáček inspiroval k napsání sboru Na Soláni Čarták. J. N. Polášek působil v letech 1901-1936 ve Valašském Meziříčí jako profesor zpěvu a hudby. Lidové písně sbíral v Zubří, Solanci, Vidči, na Frenštátsku, Vsacku a Meziříčsku. Šťastné bylo také jeho setkání s Arnoštem Kubešou, společně od roku 1938 sbírali lidové písně především na jižním Valašsku a slovenském pomezí, zapsali na tři tisíce
písní, popěvků a tanců, z nichž pak vydali pětidílné Valašské pěsničky a doprovodnou stať o valašských pěsničkách a jejich sbírání. J. N. Polášek byl také neobyčejně hudebně i literárně činný, napsal Stručné základy hudební teorie a 90 úloh, Studium výslovnosti, popěvky, písničky, říkadla a 152 hudebních děl, mezi nimi také hudební skladbu Zpod Radhoště. Napsal dvě opery (Doliňáci, 1939; Sůl nad zlato, 1946), operetu (Dáma, 1931), hru se zpěvy (Za noci měsíčné, 1930) a symfonickou báseň (Radhošť, 1931). K zálibě J. N. Poláška patřilo rybářství a mezi jeho nehudebními díly nalezneme také vyprávění Rybářství ve vodách horských. J. N. Polášek zemřel náhle ve věku 83 let ve Valašském Meziříčí. Jeho ostatky byly 24. 6. 1973 uloženy na Valašském Slavíně, pomník podle návrhu arch. Podzemného realizoval sochař Karel Vašut.
V dubnu roku 2023 uplynulo 150let od narození hudebního skladatele J. N. Poláška.
Jožka Nejedlá – spisovatelka. Narodila se 21. 11. 1881 v Rožnově p. R. jako Fassmannová, provdána Střechová, pseudonym Jožka nejedlá přijala z úcty ke své babičce Josefině Nejedlé.
Byla vnučkou Josefíny Fassmannové (1819-1890), která po smrti manžela Eduarda Fassmanna (r. 1859) byla až do své smrti majitelkou rožnovské papírny.
Vnučka Josefíny Fassmannové – Jožka Fassmannová (narozena 22. 11. 1881 – zemřela 12. 4. 1943), provdaná Střechová, žila v Brně. Je autorkou půvabných povídek ze života Valachů na Rožnovsku, které sebrala do dvou knih Humor z Valašska a Na valašských kotároch.
„Napsala jsem těchto několik črt valašského lidového humoru, abych milého čtenáře nejen pobavila, ale i vyhověla opětně projeveným přáním o příspěvek pro národopis Valašska,“ uvedla spisovatelka. Přispívala také do novin. Odloučenost od rodného kraje ji v městském prostředí motivovalo
k literární tvorbě. Snažila se zachytit běžné lidské starosti, všímala si událostí, které vypráví s humornou nadsázkou. Její texty našly mezi čtenáři oblibu i pro nenásilné používání valašského nářečí.
Na sklonku života toužila najít poslední odpočinek v rodné valašské půdě. Její přání bylo splněno po třiašedesáti letech v neděli 10. září 2006, kdy za účasti krojovaných Valachů byly její ostatky pietně uloženy na Valašský Slavín. Náhrobek z bloku pískovce od M. Brüknera z Olomouce nese spisovatelčino jméno, životopisné údaje a text Spisovatelka Valašska.
V dubnu roku 2023 uplynulo 80 let od úmrtí spisovatelky Jožky Nejedlé.
Rokyta Jan sn. – hudebník, skladatel, dramaturg, režisér. Už jen vzpomínka na fenomenálního muzikanta Jana Rokytu. Fenomenální cimbalista, hudebník, skladatel, hudební redaktor, dramaturg a režisér, autor pořadů a poradce mnoha lidových souborů Jan Rokyta narodil se 16. dubna 1938 v Jasenné), odešel na věčnost do muzikantského nebe 22. 7. 2012. Ze svých začátků zavzpomínal: „Od mládí mi zněl v uších zvuk cimbálu jako něco překrásného.“ Cimbálu zůstal věrný po celý život a dosáhl ve hře na tomto nástroji neobyčejného mistrovství. „Vlastně jsem byl víceméně samouk,“ uvedl. A také: „Díky cimbálu jsem viděl půl světa.“
Jeho cesta k muzice nebyla snadná. V roce 1957 maturoval na Vyšší průmyslové škole hornické, pak absolvoval čtyřleté studium na Vysoké škole báňské v Ostravě. Deset let pracoval jako důlní technik v ostravsko-karvinském revíru. Od
roku 1970 se začal věnovat hudbě profesionálně. V letech 1980-1999 byl redaktorem hudebního vysílání Českého rozhlasu v Ostravě a zůstal mu věrný prakticky až do posledních dnů. Získal mnoho významných ocenění z folklorních festivalů u nás i v zahraničí, Cenu města Ostravy (1983), Vzorný pracovník kultury (1984).
Jan Rokyta byl také častým hostem Rožnova pod Radhoštěm. I když se natrvalo usadil v Ostravě – Zábřehu, rodnému Valašsku zůstal stále věrný.
V dubnu roku 2023 uplynulo 85 let od narození Jana Rokyty sn.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka