Přáníčka jsou malá psaníčka, většinou doplněná pěkným obrázkem.
Své kouzlo měly kreslené a malované pohlednice. Zručný kreslíř vložil do obrázku často i to, co příroda nestihla, nebo nedokázala vykouzlit.
Na začátku dvacátého století začaly mít pohlednice díky fotografiím noblesní výzor, byť zpočátku jen černobílé, dokázali je umělci kolorovat, takže se přiblížily k originálu a obvykle byly ještě o něco barvitější. Oproti malovaným zátiším a krajinkám měly pohlednice, pořízené fotografickým aparátem tu přednost, že zobrazovala městská zákoutí, náměstí i krajinky v jejich reálné podobě, což v současnosti umožňuje porovnat jak fotograficky zakonzervovaná obec, město, krajina, příroda i osobnosti vypadaly před padesáti nebo před sto lety.
Pohlednice z počátku dvacátého století měly tu „nectnost“, že vzkazy adresátovi se vpisovaly na čelní stranu pohlednice přímo do obrázku. Tak na pohlednici s vyobrazením zděné rožnovské radnice, a vedle ní stojícího dřevěného domku, je pod zvěčněnými objekty rukou vepsáno: „Srdečný pozdrav Vám, milá Slečno, a ruky políbení milostivé paní; zároveň p. staříčkovi. Vaše sůsedka Růžena.“ Na jedné z nejstarších pohlednic, předtištěné jako: „Pozdrav z Rožnova p. Radh.“ a datované 23. VII. 1886, je pod vyobrazením města a lázeňských domů záznam: „Drazí rodiče! Dnes vyjeli jsme ranním vlakem z V. Meziříčí do Rožnova, kde prohlédnuty byly od nás tamní lázně s rozsáhlým parkem. Odtud jedeme na Radhošť. Vzpomíná na Vás Jan Papoušek, Jos. Horák. Váš Láďa.“ Na jiné pohlednici tužkou domalovaná šipka směřuje na střechu někdejší hospody Hostýnek se vzkazem: „Náš hostinec ve kterém jsme.“ Od poloviny 20. století se vzkazy přesunuly na zadní stranu pohlednice do čarami vyznačeného prostoru, v horním pravém rohu byla nalepena poštovní znánka a pod ní vyznačeny linky pro napsání adresy příjemce, takže přední strana pohlednice byla určena jen k vyobrazení žádaného objektu.
Ani nejmoderněji koncipované pohlednice neztratily nic z kouzla, kterým je vepsaný vzkaz. Je totiž určitým poselstvím, že někdo tam či onde si vzpomněl na někoho jiného, nacházejícího se třeba právě na opačné straně zeměkoule. A tím pozdravením, tou malou vzpomínkou mu zasílá něco ze svého já, myšlenku, vzpomínku, nepatrnou zprávičku, že tam někde je někdo, kdo na vás myslí.
Stejně tak jako květy jaro vítají, nechť se všichni o Velikonocích radují.
Ať všude vládne pohoda a nečeká vás žádná nehoda.
Krásné svátky přejí Ilka a Jarda Kroupovi z Rožnova p. R.Přívětivé sváteční velikonoční dny. Krásné veselé velikonoční svátky, štědrou pomlázku, dny plné jarních vůní, sluníčka, teplíčka, zdraví, spokojenosti a pohody přeje Vám i Vašim blízkým.
Saša Hauzrová.
Text a reprofoto © Richard Sobotka