Horská ves Velká, dříve také Hrubá Lhota, prvně uváděna roku 1411, se nachází asi 9 km od Valašského Meziříčí v Hostýnskovsetínské hornatině mezi Vrchhůrou (691,9 m) a Ostrým vrchem (672 m).
Historik Eduard Domluvil (1846-1921), který od roku 1873 vyučoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí náboženství, ale věnoval se také muzejnictví, historii a národopisu, o této obci v knize Valašsko-Meziříčský okres z roku 1914 mimo jiné zaznamenal: „Je to dědina valašského rázu. Domy vesměs ze dřeva se rozkládají po obou stranách ráztoky, jíž tvoří Dědinský potok. Obec nemá návsí a ani ulic s vlastním jménem a užívá jen názvy ´Horní´ a ´Dolní´ konec. Památnou budovou jest evangelíkům ´sbor´, jediný dřevěný na Meziříčsku, postavený r. 1783.“
Toleranční kostel Českobratrské církve evangelické si v roce 2023 připomíná 240 let své existence. Jeho vznik souvisí s tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Následujícího roku 1782 se v tehdejší Hrubé Lhotě ustanovil evangelický sbor. Zpočátku se bohoslužby konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Pak byl postaven dřevěný kostel, ten začal církevním obřadům sloužit roku 1783. lety. Kostel je prostý, nevytápěný, bez věže, totiž podle tolerančního patentu musely být evangelické kostely nenápadné nesměly na sebe upozorňovat věžemi, zvony ani jinými prvky sakrální architektury.
Evangelický kostel ve Velké Lhotě.
Původně chtěli zámožní střítežští evangelíci „Dolňané“ postavit sbor ve Stříteži, ale „Vršané“, větev velkolhotská, si postavili sbor svůj. Sice chudě ze dřeva, bez věže a bez varhan, vždyť sami měli příbytky ještě nuznější, ale opatřili kostel na dvou stranách ochozem a mansardovou střechou.
„Horalé lhotští sboru svého – ač nezdobného – pro jeho památnost si váží, neb byl vystavěn od předků silami vlastními,“ zaznamenal E. Domluvil.
Jan Karafiát jako student bohosloví. 
Ke sboru ve Velké Lhotě přináleželi evangelíci z okresu Meziříčského a Rožnovského, ale také evangelíci ze Starých Hamer nad Frýdlantem.
Prvním farářem byl Jan Karafiát (1846 – 1929), který hned po nástupu začal ve sboru zavádět přísnou kázeň. Jako evangelický kněz působil na Velké Lhotě v letech 1875–1895. Podnes je čtenářům malým i velkým známý jako autor půvabné knížky Broučci.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka