Rožnované byli vždy vlastenci. Tak tomu bylo již za Michala Jurajdy, prvního voleného starosty, který byl pro své vlastenectví z úřadu starostenského sesazen 13. ledna 1853 a dán spolu s 11 občany pod policejní dohlídku. Znovu do starostenského úřadu byl zvolen roku 1857 a setrval v něm až do roku 1863.
Už roku 1692 popisovali Rožnované erb města jen česky.
Starostou a vlastencem byl i Leonhard Dressler, který vykonával úřad v obtížných letech první světové války 1910-1919. Za jeho úřadování to byla starost o obživu a ošacení obyvatelstva, také o uprchlíky z válkou zasažených oblastí.
Za starosty Leonharda Dresslera se roku 1913 podařilo prosadit, aby německo-český název města „Rožnau am Radhost“ byl změněn na ryze český „Rožnov pod Radhoštěm“, který je (s výjimkou německé okupace za druhé světové války) používán už 110 let.
Vedení města mělo na počátku 20. století starost také o jiné naléhavé záležitosti. Roku 1911 byl založen Valašský národopisný spolek pro zachování valašských památek i lidového stavitelství, který usiloval o zbudování Valašského muzea v přírodě.
Roku 1912 byla rozšířena obecná škola na 12 tříd a 15. září toho roku byla otevřena školní expozitura na Dolních Pasekách. Obyvatelé Horních Pasek požadovali odtržení od Rožnova, když však poznali s jakými nevýhodami by se museli potýkat, sešlo z toho. Toho roku byl ze zemského regulačního fondu postaven prostřední most, obec přispěla částkou 2641 K.
Dobrým počinem roku 1914 bylo zřízení školního statku při hospodářské škole. Avšak výstavbu obecné a měšťanské školy zastavila válka, řemeslníci a dělníci byli povoláni k vojsku.
První světová válka dokonale změnila mapu Evropy, ale český název města Rožnov pod Radhoštěm přetrval až do dnešních dnů.
Společenský dům v Rožnově pod Radhoštěm.
Text a foto © Richard Sobotka