Vlastně nikdo pořádně neví, kdy se svět narodil. Vědečtí eminenti se dohadují, jestli je čtvrtého nebo pátého, pondělí nebo úterý, březen nebo pořád ještě únor. A to už se prosím pěkně píše rok 2023. To si fakt neumím představit jaký chaos v počítání dnů, měsíců a roků musel panovat ve starém Egyptě tři tisíce let před našim letopočtem.
Každá, byť sebemenší maličkost ovlivňuje osudy miliard osobností. Takže je jaksi zásadní vědět třeba takové drobnosti, jestli je právě pátek, nebo už sobota. Kdysi před tisíci lety to bylo každému šumafuk, pracovalo se imrvere od pondělí do pondělí, nebo od středy do středy, záleželo jen na tom, jak se dohodli šéfové s nešéfy. Kdežto dnes na začátku třetího tisíciletí, když si myslíš, že je sobota, že můžeš v poklidu prochrápat celý den, kdežto ve skutečnosti je pátek, pak máš obrovský malér, protože budeš mít neomluvenou šichtu, stržený den z dovolené a navíc finanční penále. Pokud si ovšem v sobotu myslíš, že je teprve pátek, chvátáš do fabriky, brána zavřená, vrátný civí, co blázníš, pro jistotu volá policajty, že jistotně jdeš ukrást třeba kus drátu nebo data z počítače, zase malér jako hrom. To všecko díky tomu, že nevíme přesně kolikátého vlastně je a kde se v tom kterém okamžiku nacházíme v naší sluneční soustavě a kde se právě nachází ona naše milá sluneční soustava v soustavě slunečních soustav a v tom celokosmickém chaosu, o kterém ani po tisících letech bádání nevíme většinou ani zbla.
Nejistou jistotu přináší do těchto problémů několik poťouchlíků firmy GRADA ve svém inovačním nástěnném kalendáři. Lapidárně v něm písmem i ilustrativně „Opráski z historje svjeta“, ale také „Opráski sčeskí historjhe“ objasňuje, jak tomu bylo třeba na pláži „Ěto tu wandrful“ s dovětkem: „Snatse tu zas ňěgdi sjedeme.“ A k tomu osudová data let 1937 a 1944 v daném kosmickém světadílu a vše v určitém okamžiku kosmického časovanu.
Rok 1415 dokumentuje, jak „Huz vypovídá u soutu“, jaká byla roku 1621 „Staromněztská sekaná“, když nám popravili 21 českých pánů. A navíc jak roku 1950 „Popravi f prcesu z Horágovou“. Také jak roku 1962 „Uřmela Malirin Monrou“, jak v roce 2001 přišel svět o monumentální stavby Newyorská dvojčata, jak se 18. srpna 1913 objevil „Prvňi pašaturizta f Evropě“.
Pokud není jiná příležitost se seznámit s inovativním kalendářem, stačí navštívit Interní odbornou ambulanci ve Valašském Meziříčí a tam si v proluce před vyšetřením ve zmíněném kalendáři listovat, bavit se a trochu i přemýšlet o tom, jak to světu ve vyšmajdaných botách hezky šlape a kam až, jakmile nastane konec světa, to dotáhne.
Hlavně buďte zdraví, shovívaví, usměvaví a šťastní.
PS: Pokud vám připadá kalendářově použitý český spisovný jazyk poněkud úsměvný, počkejte si, jak se o tisíc let později budou lidé bavit dnes použitým spisovným žvatláním.
Pokyny pro pacienty. Výstraha při manipulování s elektrickým proudem. Poslední zhasne.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka