Pepiš Vocásek se od rána soustředěně skláněl nad mnohastránkovým formulářem, chvílemi několik písmen přičmárnul, pak je zase pracně gumoval a zaznačil jiné.
„Co pořád cosi,“ ozvala se Zuza. „Od rána… Za chvíli bude večer a ty pořád…“
„Je to na bejka,“ posteskl si Pepiš. „Třeba tuhle absolutně nevím, co mám zaznačit, jestli jde o připuštění nebo o odpuštění.“
„Napiš obojí,“ mínila Zuza. „Když budou mít kecy, tak ať si tu bejkárnu vyplní sami. Budeš ještě večeřet, nebo půjdeš rovnou do postele?“
„Už jsi někdy vypisovala nějaký formulář?“ ohradil se Pepiš.
„Akorát jsem jednou přepisovala z elektroměru cifry, ale nějak jsem je zaznamenala pozpátku.“
„Jo jo jo, to bylo tenkrát, když pak chtěli za elektriku třikrát víc, než předtím,“ přikyvoval Pepiš na znamení, že ví, o co jde.
„Ale vodu a plyn jsem zaznamenala dobře. Tak už s tím prašť a pojď si lehnout.“
„Tady,“ ťukal Pepiš ukazováčkem zažloutlým od přemíry kouření do jedné rubriky. „Semhle mají vlastnoručním podpisem pravdivost uvedeného stvrdit dva svědkové,“ žasnul Pepiš. „Kde teď uprostřed noci budu shánět dva věrohodné svědky?“
„Se míníš rozvést a znovu oženit?“ zhrozila se Zuza. „Počítej s tím, že bych ti samou radostí zpřerážela všecky hnáty.“
„Dej pokoj s takovou blbostí,“ odbrkl Pepiš. „Mít dvě baby v baráku, to bych si raději uvázal mašli. A tuhle dole,“ poklepal od nikotinu zažloutlým nehtem, „sem přijde otisknout úřední razítko. Kde tak pozdě v noci budou mít ještě na úřadě otevřeno a úředníka s razítkem v ruce pohotově?“
„Vykašli se na volovinu, jinak tě fakt příště do lůžka nepřipustím.“
„Tyhle papíry musí být opatřeny vlastnoručním unteršriftem, že jako nešlo o nevyžádaný sex.“
„Tě někdo fláknul po hlavě nebo po jiném důležitém místě?“
„Předjížděl jsem krátce po poledni cyklistu a zatím co jsem dodržoval zákonem určený odstup tisíc pět set milimetrů tak mi vyprávěl, že pokud také nebudeš mít správně vyplněný takovýhle formulář, tak už si nevrzneš, ovšem nechceš-li risknout lapák.“
„Krávovina..,“ usoudila Zuza. „Furt cosi čmáráš a už je málem půlnoc. Ukaž…,“ nahlédla Pepišovi přes rameno. „Tohle vypadá jako žádost o připuštění krávy k obecnímu bejkovi!“
„To by musel obecní bejk vyplnit podobný formulář, jakože nedošlo k sexu s krávou bez předchozího souhlasu.“
„Budeš se tou blbostí bavit ještě dlouho?“ Zuza vyškubla Pepišovi dokument. „Že bych raději zazvonila na souseda, jestli mu nevybyla chvilka času…“
Zmačkala formulář a v hodila do pecku.
Některé ženy jsou nekompromisní a risknout kvůli pitomému formuláři kriminál, s tím nemají žádný problém.
Text a foto © Richard Sobotka