Josef Barvič– knihkupec (14. 8. 1853 Velké Karlovice – 3. 1. 1924 Brno). Dne 14. srpna 2023 uplynulo 170 let od jeho narození. Po ukončení vojenské služby začal pracovat v Žákovského knihkupectví v Olomouci. Později přešel jako příručí ke G. R. Karafiátovi do Brna. V Brně dne 12. července otevřel svůj obchod s knihami a začal pracovat samostatně, třebaže nemel jedinou knihu na skladě. V roce 1896 navštívil Rusko a od té doby se datuje jeho rusofilství. Vystavoval knihy a obrazy a ve svém knihkupectví měl vždy také ruské knihy. Zasloužil se také o vznik brněnského Sokola.
Jan Hrnčárek – malíř (1918 – 2009) V srpnu 2023 uplynulo 105 let od jeho narození.Učil se v dílně dekorativního malíře v Místku, u krajináře O. Schüllera ve Frýdlantu nad Ostravicí, na pražské Škole Mánesa a na AVU. Žil ve Frenštátě pod Radhoštěm, ateliér měl na Prostřední Bečvě. Byl malířem beskydské krajiny. Je nositelem vyznamenání Za vynikající práci a v roce 1983 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Vilma Volková, společenská pracovnice (1903 – 1999). Dne 19. srpna 2023 uplyne 120 let od jejího narození. Byla dcerou spisovatele J. F. Karase. Psala dramatické výjevy pro rozhlas a přispívala do časopisů Naše Valašsko, a Haná. Pořádala večery písní a tanců a byla zvána do rozhlasu i televize.
Dušan Samo Jurkovič, architekt (23. 8. 1868 Lúka, Slovensko – 21. 12. 1947 Bratislava). V srpnu roku 2023 uplyne 155 let od jeho narození. K jeho nejznámějším stavbám patří Libušín a Maměnka na Pustevnách, Jurkovičovy stavby byly návštěvníky Beskyd nadšeně obdivovány. Jídelna Libušín, vyzdobena obrazy podle návrhů Mikoláše Alše nezůstávala bez hostů. Jednou z posledních staveb, realizovaných podle jeho návrhu, je rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, předána do užívání v roce 2012. Jurkovičova rozhledna se nachází na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm. Stojí na Karlově kopci nad Valašským muzeem v přírodě, na kótě 480 m n. m.
Vanda Vrlová (nar. 29. 8. 1943). V srpnu roku 2023 si připomíná významné životní jubileum. Valašské muzeum se stalo jejím celoživotním osudem. Pracovala jako průvodkyně, administrativní pracovnice a po absolvování knihovnické školy v Brně jako knihovnice. S Valašským muzeem prožila celou polovinu jeho existence a ještě i po odchodu do důchodu s ním dále spolupracuje. „S odstupem času si uvědomuji, že snad i já jsem ke kvalitě muzea něčím přispěla,“ říká skromně. Jejím dalším zájmovým oborem se staly léčivé byliny a lidové léčitelství. Od roku 1976 sbírá v přírodě bylinky a u starých pamětnic léčivé recepty. Nasbírané poznatky v roce 2006 zúročila mimo jiné v knížce „Nasbíráno mezi Jány“. Léčivou sílu bylin také vyzkoušela. Její zahrada i chalupa na Horní Bečvě je plná léčivých bylin.
Leoš Janáček, skladatel (3. 7. 1854 Hukvaldy – 12. 8. 1928 Ostrava). V srpnu roku 2023 uplyne 95 let od jeho smrti. Jeho dílo je oceňováno jako jeden z pilířů světové moderní hudby. Studoval v Brně, Praze, Lipsku a Vídni. Působil v Brně jako ředitel varhanické školy. Po vzniku Československa byl profesorem konzervatoře v Brně i v Praze. Kromě světově proslulých oper psal i vokální, orchestrální, komorní skladby a kantáty. Programově vycházel z moravského folklóru. Sbíral lidové písně. Napsal také Valašské Tance. Jeho fejetony pro Lidové noviny vydal Josef Strnadel v roce 1954 pod názvem Hukvaldské studánky.
Vložil sb