Téměř každá vesnice a každé město má podnes dominantu v podobě kostela. Na věži jsou zpravidla zavěšeny zvony, které svým lahodným hlasem těší zemi i oblohu a vše, co roste a žije.
Také zvony mají svůj osud a není vždy jen úsměvný.
Pro původní dřevěný kostelík v Rožnově byl na věž kostela roku 1719 jako první zavěšen zvon umíráček, zvaný Barborka. Další tři zvony byly pořízeny roku 1762. Z nich se do dnešních dnů (už 304 let) dochoval pouze umíráček, ostatní zvony postupně podléhaly válečným rekvizicím a až na malé výjimky byly zničeny.
Roku 1890 opatřil rožnovský farář P. Josef Arnošt v dílně brněnského zvonaře Emila Webera čtyři nové zvony. Tyto zvony vzaly za své během první světové války, která vypukla po sarajevském atentátu (28. 6. 1914). Roku 1916 postihla rožnovský kostel i další rekviziční opatření: byl sundán ze střechy měděný plech a nahrazený obyčejným, červeně natřeným.
Zvony, pořízené roku 1922 děkanem P. Jandáskem v dílně H. Herold v Chomutově, byly zrekvírovány a zničeny za druhé světové války 9. dubna roku 1942 o třetí hodině odpoledne.
V pořadí čtvrté zvony pro rožnovský kostel byly po druhé světové válce opatřeny roku 1960 péčí P. Ludvíka Černocha nákladem 80 000 Kč, odlity byly ve firmě Kovolit n. p. Česká u Brna, a vyzvánějí Rožnovanům dodnes. Jsou to: „CYRIL“ (o váze 9030 kg), „P. MARIA“ (435 kg), „JOSEF“ (245 kg) a „JAN“ (185 kg). Ke zvonům byl pořízen elektrický pohon.
Toho roku také pokračovaly úpravy kostela. Ve věži se podařila osadit nová ocelová zvonová stolice. A byly zhotoveny dubové kostelní dveře ke všem vchodům do kostela.
Text a foto © Richard Sobotka
Foto © Valašské muzeum v přírodě