V sobotu dne 10. června 2017 se v Rožnově pod Radhoštěm uskutečnila v městském parku Lázeňská sobota. Byl to další z pořadů zapadajících do oslav 750 let města. Jednodenní program byl zaměřený na lázeňskou historii Rožnova. Město Rožnov bylo v letech 1796 až 1950 světově proslulé díky klimatickým lázním, ve kterých se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později pak koupelemi a elektroléčbou. Program lázeňské soboty si vzal za cíl oživit lázeňskou historii Rožnova, kdy městem korzovali návštěvníci lázní, vyhrávaly kapely a lidé ochutnávali žinčici a syrovátku.
Klimatické lázně v Rožnově pod Radhoštěm
V závěru 18. a počátkem 19. století se ujala idea návratu člověka k přírodě. Nedaleko města Jeseník (původně Frývaldov), založil roku 1826 sedlák Vincent Priessnitz podnes světoznámé vodoléčebné lázně (Lázně Jeseník, původně Gräfenberg). Tento laický léčitel propagoval léčbu studenými koupelemi, zábaly, dlouhými procházkami, prací a střídmou stravou. V okolí vybudoval pro lázeňské hosty chodníky k třiceti pramenům s upravenými studánkami. Léčil také chladnými obklady, podnes známými jako Priessnitzův zábal. Vděční pacienti mu po smrti vybudovali mauzoleum, stavěli sochy a rozvěšovali pamětní desky.
Éra klimatických lázní nastala v Rožnově stejně nenápadně, avšak již o třicet let dříve. Kdo ví, jestli v roce 1796 c. k. rada a krajský fysik dr. Kročák očekával takový úspěch, když do Rožnova poslal čtyři neduživce s prsní chorobou, aby se léčili vzduchem a žinčicí. Faktem je, že ještě v roce 1950 lékaři srovnávali klima Rožnova s tatranským, ale v té době už se někdejší dřevěné městečko stalo průmyslovou základnou a počet obyvatel se z pouhých tří tisíc během několika let zvýšil na téměř dvacet tisíc.
Důležitou roli v historii rožnovského lázeňství sehrál někdejší hraběcí ředitel rožnovského panství Josef Drobník, muž bezohledný a přísný a proto neoblíbený, také však jasnozřivý, neboť pochopil význam lázeňství pro město, pojal myšlenku udělat z Rožnova léčebné místo a za tím účelem už roku 1820 založil léčební ústav, zřídil z hájnice u města park, přikázal udělat v něm cestičky, umístit lavičky k odpočinku, postavit pavilonek a pec na ohřívání žinčice. Když se pak roku 1852 ujal v Rožnově léčebných věcí výtečný lékař z Vídně dr. František Polanský, získaly klimatické lázně světový ohlas a do Rožnova přijížděli hosté z Ruska, Francie, Asie i Ameriky. V době největšího rozkvětu navštívilo během lázeňské sezóny tehdy třítisícový Rožnov na tři tisíce lázeňských hostů.
Srdcem klimatických lázní se stal léčební dům (dnes všeobecně známý jako Společenský dům). V čase jeho výstavby prožívalo rožnovské lázeňství největší rozmach, kdy i přes nepříznivou situaci s dopravou pomocí dostavníků se za zdravým povětřím hrnuli do rožnovských klimatických lázní klienti téměř z celého světa.
Plán stavby léčebního domu připravil architekt Chytil z Nového Jičína a stavbu prováděl stavitel Zapletal z Frenštátu. Základy byly kopány od 1. června 1874. Stavba byla dokončena 10. listopadu, přišla téměř na 20 000 zl. Otevřena pro veřejnost byla v červenci 1875.
Otevření léčebního domu byla pro Rožnov velká událost. Spolek pro okrašlování a zařizování zábav rozeslal 29. 6. 1875 při této příležitosti pozvánku na „Slavnost otevření léčebního domu v Rožnově“, konanou v neděli 4. července 1875.
Před polednem o 10 1/2 hodině se konala velká mše sv. v kostele farním, odpoledne o hodině 3. shromáždění a koncert v domě léčebním, při kterémž předneseno následující: 1. Národní hymna v podání léčebního sboru hudebního. 2. Řeč slavnostní pana starosty. Následovalo deset hudebních produkcí. „Vstupné neomezené. Čistý výnos jest určen na vnitřní okrasu domu léčebního. Večer taneční zábava v hostinci u Koruny, vstupné volné pro hosti slavnostní.
Po zavedení lázeňského provozu vydávala správa lázní pro každou sezónu, trvající od 15. května do 15. září, vkusně upravenou „Léčební listinu klimatického léčebního místa Rožnova“, kde bylo uvedeno datum ohlášení návštěvy lázní a také jméno, stav neb důstojenství lázeňského hosta.
V léčebním domě byla kuchyně pro zhřívání žinčice, kde se žinčice lázeňským hostům vydávala. Byla tak i čítárna s knihovnou, velkými fotografiemi a skupinami květin okrášlený sál s jevištěm. Byla zde rovněž ordinační síň a také byt pro domovníka. Od severní strany připojena veranda, která za nepříznivého počasí sloužila lázeňským hostům k promenádě.
V roce 1950 se 154 let dlouhá historie rožnovských klimatických lázní definitivně uzavřela. Zůstala na ně památka v podobě Derscényho kříže pod Kozincem, postaveném roku 1858 uherským šlechticem jako vděk za navrácení bratrova zdraví na rožnovských nivách. Léčební dům, přejmenován na Společenský dům, byl ještě v nedávné minulosti kulturním centrem Rožnova a podnes je po kostelním zákoutí a Pivovarské ulici, spolu s dnešní Základní uměleckou školou a městským parkem, a také s Valašským muzeem, Národní kulturní památkou, jedním ze tří historických míst Rožnova.
Kromě historických záznamů a vzpomínek pamětníků nezapomněli na slavnou historii klimatických lázní a význam někdejšího lečebního domu ani současníci. Dne 4. června 2005 byla v rámci pořadu „Rok v rožnovských lázních“ na někdejším Léčebním domě odhalena za účasti představitelů města i odboru kultury Zlína pamětní deska, připomínající tuto nevšední etapu v historii Rožnova. Slavnosti se také účastnili pánové, paní i děti v dobových kostýmech a vytvořili tak ve slunečném dni neobyčejnou atmosféru.
Pamětní deska na někdejším Lázeňském, dnes Společenském domě.
Vznik klimatických lázní sahá do r. 1795, kdy MUDr. František Kročák poslal do Rožnova p. R. první 4 neduživce. R. 1820 založil Josef Drobník léčebný ústav. R. 1852 MUDr. František Polanský a r. 1893 MUDr. Vladislav Mladějovský pozvedli klimatické lázně na světovou úroveň. Největšího rozmachu dosáhly na přelomu 19. a 20. století. Zanikly r. 1950.
Pořízeno nákladem města Rožnova p. R. v r. 2002.
Závěrem uveďme, že Lázeňská sobota v sobotu dne 10. června 2017 se v rožnovském městském parku se uskutečnila 221 let od vzniku a 67 let od zániku rožnovských klimatických lázní.
Text © Richard Sobotka
Foto © Lenka Vičarová