Také staří Valaši potřebovali vědět, co se děje se světem, zejména ohledně počasí. Protože v jejich dřevní době ještě Internet neexistoval, museli se spolehnout na přibližně stejně přesné pranostiky svých předků.
Tak jako dnes je především zajímalo, bude-li pršet a kdy.
Podle letitých zkušeností bude pršet, když z lesů vystupují mlhy a tvoří obláčky a také když je zataženo, tehdy slunce táhne vodu. Je-li měsíc v kole, bude pršet do tří dnů. Na noční obloze se třepetají hvězdy, žluna volá – Pít!, ryby vyskakují z vody, vlaštovky létají nízko nad řekou a časně z rána fouká do rosy. Jsou-li červánky při východu slunka tmavě červené, měsíc je obrácený rožky dolů a pes žere trávu, tehdy zajisté bude co nevidět pršet.
Důležité byly i prognózy pro jednotlivá období. Jsou-li v nastávajícím podzimu v září bouřky, bude na jaře hodně sněhu. Jaké bylo počasí na Narození P. Marie (8. září), takové bylo i po dalších osm týdnů. Také se říkalo, že čeho srpen nedovaří, toho září neusmaží.
Co podzimního měsíce října se týká: Opadá-li v říjnu listí, bude mírná zima. Hospodáře pak pranostika nabádala, aby polní práce ukončil do sv. Havla (16. října). Také platilo: Bylo-li v říjnu horko, bude tuhá zima.
Přesnost a spolehlivost věkovitých pranostik ohledně počasí byla přibližně stejná, jako předpovědi počasí v současné technicky vyspělé době s výkonnými meteorologickými počítači, všechno se splní tak na 50 %.
V následujících měsících už měli Valaši v minulosti a mají i v současnosti spíš starost o to, bude-li o Vánocích dostatek sněhu pro zimní radovánky, jak pěkně nazdobený bude stromek a jaká překvapení najdou v dárcích. Neboť jakmile měsíc říjen v úterý 31. za sebou zaklapne vrátka, pak už je čas začít s přípravou svátků vánočních.
Text a foto © Richard Sobotka