V roce 2017 uplynulo 120 let od založení hospodářské školy v Rožnově pod Radhoštěm a jmenování Emanuela Vencla jejím prvním ředitelem. V počátcích se jednalo o Zimní hospodářskou školu, kterou absolventi navštěvovali jen v čase klidu polních prací. A novému řediteli, Emanueli Venclovi, který pocházel na úrodném Podřipsku z Velkého Radešína, bylo teprve třiadvacet let. A o Valašsku platilo pravdivé úsloví, že tam končil chleba a začínalo kamení.
Nesnadné poměry pro zvelebování hospodářství se přece podařilo mladému učiteli zlomit. Přesvědčoval, prosil, předváděl nové metody hospodaření, zakládal družstva, stavěl školy. Výsledkem jeho úsilí bylo, že školu v Rožnově vyhledával nejen domácí zemědělský dorost, ale také studenti z jiných evropských zemí. Vděční lidé si Emanuela Vencla zvolili za poslance Národního shromáždění a ještě za jeho života vydali o něm publikaci, stavěli mu děkovné pomníky, řada obcí ho jmenovala svým čestným občanem a v Rožnově byla po něm pojmenována ulice přiléhající k hospodářské škole. Emanuel Vencl byl také vlastencem a v březnu 1939 po zprávě o okupaci země zemřel ve věku pětašedesáti let. Na poslední cestě ho doprovodily tisíce lidí.
Za okupace byl Emanuel Vencl odsunut do zapomnění. To však přetrvalo i po skončení druhé světové války. Tak po šedesát let byl Emanuel Vencl totálně vymazán z paměti národa. Až s nástupem nového století se z útržkovitých zpráv začala zvolna vynořovat jeho osobnost. Dne 26. dubna 2002 mu byla na budově Střední školy zemědělské a přírodovědné, jejíž byl prvním ředitelem, odhalena pamětní deska. A 8. září 2007 byly jeho ostatky pietně uloženy na Valašský Slavín mezi osobnosti, které se nejvíc zasloužily o Valašsko.
Materiál o Emanueli Venclovi se mi začal útržkovitě dostávat do rukou až po roce 1990. Vytvoření jeho komplexního obrazu v knížce, kterou se podařilo vydat až v roce 2017, zabránila katastrofická povodeň, která zaplavila sklep jeho vily i s velkým množstvím dokumentárního materiálu a zničila ho. Při hledání faktů nejvíce byla nápomocna rodina Emanuela Vencla. Při vydání knížky pak ing. Radim Holiš, starosta města Rožnova pod Radhoštěm, které si právě v letošním roce připomíná 750 let od první písemné zmínky, a ředitel Střední školy zemědělské a přírodovědné ing. Jaroslav Krčmář, v pořadí devátý ředitel školy, kterou Emanuel Vencl před 120 lety pomáhal založit a do které nastoupil jako její první ředitel.
Touto publikací jsem chtěl připomenout fenomén Emanuela Vencla, který neobyčejnou měrou přispěl k rozvoji především Valašska, ale i dalších regionů, ke vzdělanosti obyvatel a tím i k zásadnímu zvýšení úrovně života. Po desetiletích naprostého vymazání jeho osobnosti z paměti národa je tato připomínka jen malou splátkou za vše, co pro Valašsko vykonal.
Text a foto © Richard Sobotka