Juliana Klasová – od jejího narození (7. 2. 1898) v roce 2023 uplynulo 125 let.
Juliana Klasová se poezií zabývala od dětství. Lidé jí říkali „Náš zpěváček“. Narodila se v Rožnově pod Radhoštěm na Horních Pasekách, žila pak až do svých 98 let v jedné z vilek v půvabné uličce V Zátiší. Poslední čtyři roky pak stále v plné životní aktivitě v Domově důchodců, kde zemřela roku 2000 ve věku 102 let.
Emeritní ředitelka Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm paní Jarmila Mikulášková připravila 12. února 2014 v podkroví knihovny poetický pořad „Vzpomínka na paní Julianu Klasovou“, ve kterém účinkovali Amálka a Renáta Vyjídákovy, klavírními skladbami pořad doprovodil Jan Bittner ml.
„Paní Juliana Klasová mne opravdu okouzlila,“ uvedla pořad Jarmila Mikulášková. „Byla to drobná ženička, úhledná, prostě krásná. Ona byla pořád krásná, až do konce svého života. Fascinovalo mne, že viděla, slyšela, myslila, chodila, četla bez brýlí i ve sto letech a pořád se o všechno zajímala. A dalo se s ní krásně povídat. Byla jsem fascinovaná jejím rozhledem a jejím ponorem do věcí.“
Sbírku poezie Juliany Klasové „Pod horami“, vydanou v roce 1997 nakladatelstvím Veronika ve Frenštátě pod Radhoštěm, připravila k vydání Milada Kaďourková a uvádí ji slovy: „Juliana Klasová žila v pevném spojení s beskydskou přírodou a naučila se ji nejen plně vnímat v její nekonečné pestrosti a jímavosti, ale dovedla z ní čerpat smysl pro krásu a harmonii i onu potřebnou míru pokory, která je ozdobou lidí vpravdě krásných.“
Knížka „Pod horami“ je výběr z veršů, které Juliana Klasová psala od mládí a byly jakýmsi jejím deníkem.
Když jí ke stů letům přišel popřát z Městského úřadu starosta JUDr. Jaroslav Kubín a další, překvapila gratulanty jednou ze svých básniček, recitovala ji z paměti. Jako poděkování pak poslala na Městský úřad verše: „Děkuji za Vaše přání, moji drazí přátelé, dožila jsem mezi Vámi svoji stovku vesele. Děkuji Vám, tisknu ruku a posílám pozdravy, přežijte tu svoji stovku tak jako já ve zdraví.“
Poezie Juliany Klasové je ozvěnou prvé poloviny 20. století, přesto je plná hlubokých myšlenek a také dnes stále mladá, tak jako byla mladá Juliana Klasová až do svých 102 let života.
Arnošt Kubeša, vlastivědný pracovník, byl uznávaný etnograf, sběratel lidových písní, vynikající pedagog, skvělý vypravěč a zpěvák, organizátor a první ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Vyšňořený ve valašském kroji neodmyslitelně patřil ke každému folklórnímu pořadu a také k Valašsku.
Narodil se 26. ledna 1905 v učitelské rodině ve staré škole ve Vidči. Národopis ho naplno uchvátil po maturitě roku 1923. Po absolvování Masarykovy univerzity v Brně se jako profesor zeměpisu a dějepisu věnoval učitelskému řemeslu. Prošel na tucet škol, v 50. létech 20. století také učil tři roky na Základní škole v Zašové. Všude zakládal valašské krůžky, přednášel o valašské historii a hrál divadlo.
Spolu s přítelem Janem Nepomukem Poláškem sbíral lidové písně, na pět tisíc jich bylo. Z nich pak Arnošt Kubeša sestavil osm zpěvníků, které postupně vydával od roku 1939 do roku 1993.
V roce 1953 dovršil odborná studia doktorátem filozofie na UK v Praze a nastoupil jako národopisec do Krajského muzea v Gottwaldově (dnes Zlín). V letech 1956-1960 působil v jeho rožnovské pobočce, nejprve jako správce, v letech 1960-1964 jako první ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Zemřel 15. prosince 1993 ve Valašském Meziříčí. Rok nato 23. října 1994 byla urna s jeho ostatky uložena vedle ostatků Jana Nepomuka Poláška na Valašský Slavín ve Valašském muzeu v přírodě.
V prosinci 2023 uplynulo 30 let od úmrtí vlastivědného pracovníka Arnošta Kubeši.
Karel Čapek (9. 1. 1890 – 25. 12. 1938), český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof – fenomén české literatury zemřel o Vánocích před 85 lety ve věku 48 let. V letech 1925 – 1933 byl předsedou českého PEN klubu. Od roku 1917 redaktorem Národních listů, od roku 1921 redaktorem Lidových novin. Od roku 1925 se stýkal s T. G. Masarykem, jehož politické a filozofické názory zaznamenal v knihách Hovory s T. G. M., Mlčení s T. G. M., Nablízku T. G. M. Z jeho literární tvorby snad nejvíce utkvěly v paměti tituly Továrna na absolutno a Krakatit, také tituly Válka s Mloky, Bílá nemoc a Matka.
V roce 1995 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.
Od úmrtí Karla Čapka uplyne v prosinci roku 2023 právě 85 let.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka