Moravská vánoční hudba a moravská pastorela Josefa Schreiera
Betlemářství není jen vyřezávání a vystavování betlemů ale také vše, co je spojeno s betlémy a oslavou narození Krista, objevil jsem nedávno při bádání o české barokní vánoční hudbě (J.J.Ryba – Česká vánoční mše koledová „Hej Mistře“) zajímavou informaci o moravském skladateli Josefu Schreierovi, rodáku z blízkých Dřevohostic, který v roce 1755 zkomponoval Moravskou mši nazvanou „Pastorela in C – boemica“ s podtextem „Čuj Miko čuj“. Zajímavé je, že větší část zpěvních partů je ve valašském nářečí.
Moravská vánoční hudba a moravská pastorela Josefa Schreiera
Při nedávném studiu valašské betlemářské historie jsem si ve starším čísle valašské regionální vlastivědné revue, přečetl velmi zajímavý článek rodáka z Dřevohostic, městečka na Hostýnském Záhoří, emeritního učitele Mgr. Zdeňka Smiřického o barokním skladateli, také rodáku z Dřevohostic, Josefu Schreierovi(*1718). Ten již okolo roku 1755, tedy více jak 40 let před J. J. Rybou zkomponoval dílo, které je veselou oslavou narození Spasitele a které nazval „Missa pastoralis in C – boemica“, někdy také moravská mše „Čuj Miko čuj“. Části textů ve valašském nářečí spolu s jásavou hudbou vychází z krajového hudebního cítění skladatele. Požádal jsem Zdeňka Smiřického o souhlas s publikací jeho článku ve spolkovém časopisu SČB – Betlemář. Velmi srdečně a přátelsky uvítal zájem betlemářů o barokní vánoční hudbu moravského skladatele, který byl dlouhá léta téměř zapomenut a jen díky obrovskému úsilí, nezměrnému zájmu a přátelství dvou nadšených Moravanů profesora JAMU v Brně prof. PhDr. Jana Trojana, CSc. a Mgr. Zdeňka Smiřického, byla moravská, a také valašská vánoční pastorela, uvedena po roce 2002 znovu v moravských koncertních síních a kostelech. Přes zdravotní potíže, které Zdeňka Smiřického v letošním roce provázely, vyslovil přání aktualizovat vše, co za dlouhá léta spolupráce bylo objeveno a napsat pro nás – betlemáře nové informace. Zde jsou:
Josef Schreier – skladatel moravské valašské vánoční mše
Autor: Zdeněk Smiřický (redakčně upraveno)
Naší širší veřejnosti téměř neznámý učitel a hudební skladatel období baroka – Josef Schreier je jedním z nejvýznamnějších rodáků z malebného městečka Dřevohostice na Hostýnském Záhoří, nedaleko Bystřice p. H. Podle vyjádření brněnských muzikologů prof. PhDr. Jana Trojana (*1926- +2015) a prof. Miloše Štědroně je Josef Schreier největší kantorskou hudební osobností na Moravě a skladatelem evropského významu v období baroka.
Josef Schreier se narodil v Dřevohosticích, otci Janovi a matce Alžbětě Schreierovým, dne 2. 1. 1718. Rod Schreierů pochází z českého Miletína a rodina přesídlila do Dřevohostic pravděpodobně v souvislosti s druhou vlnou osídlování tohoto kraje po třicetileté válce. Otec, kromě mydlářského řemesla, provozoval na místním zámku, jehož majitelem byl hrabě Jan z Rotálu světskou a v kostele, církevní hudbu. Základy školního vzdělání i hudební nauky získal Josef Schreier v rodném městečku a po studiu na piaristickém gymnáziu (pravděpodobně v Lipníku n. B.) získává své první místo kantora v Bílovicích u Uherského Hradiště na Moravském Slovácku. Zde se také seznámil a oženil s Annou Burešovou, se kterou prožil spokojený kus života. V manželství se narodilo 12 dětí, z nich polovina bohužel zemřela již v útlém věku. Rodinné zázemí však jistě přinášelo v životě kantora mnoho inspirací k hudební tvorbě. Pravděpodobně v roce 1755 složil svou moravskou vánoční mši „Missa pastoralis in C – boemica“, kterou poprvé uvedl v Bílovicích v nově vysvěceném kostele „Narození svatého Jana Křtitele“. Vzpomínky skladatele na své dětství v Dřevohosticích, a také na zdejší obyvatele, kteří inklinovali k blízkému temperamentnímu Valašsku, to vše vložil do zpěvních partů svého díla, které kromě tradiční liturgické latiny obohatil texty v jazyce českém a ve valašském nářečí. Melodika jeho vánoční mše i text vychází vyloženě z valašského lidového cítění a nářečové prvky jsou jedinečnou lidovou poezií. Celé dílo je radostnou, upřímně veselou oslavou narození Ježíše Krista.
Mgr. Zdeněk Smiřický dále uvádí:
Hluboce se skláním nad památkou vzácného přítele profesora JAMU v Brně PhDr. Jana Trojana, CSc., který velkou část svého profesního života věnoval dílu J.Schreiera. Rád mi poskytoval informace o svém bádání a objevech, a tak jsme společně vzkřísili dílo našeho skvělého dřevohostického rodáka.“ Missa pastorales in C boemica“ byla objevena prof. Trojanem v hudebním archivu kláštera v Rajhradě v roce 1983 a poté následovala podrobná historická studie vydaná v r. 1986. Já jsem pak inicioval obnovenou premiéru díla v roce 2002 podle původního notového zápisu, vše v původním nástrojovém obsazení v Olomouci a rovněž v dalších místech v Bystřici pod Hostýnem a Dřevohosticích. Dalšími městy, která nově objevila a uctila Schreierovo dílo, byla Litovel, Přerov, Praha a také Vídeň.
Další studijní cesty nás spolu s prof. Trojanem zavedly do Muzea hudby Slovenského národního muzea v Bratislavě. Tam jsme našli dalších 28 záznamů o Schreierových dílech a doklady o tom, jak skladatel po roce 1760 odchází z Moravy do Uher (pravděpodobně obec Modra) a tam tvoří pilně dál. Bohužel, podrobnější záznamy o jeho pobytu na Slovensku ani o místě a datu úmrtí skladatele dosud chybí.
Monografii prof.Trojana : „Josef Schreier (1718 – ?) – „Podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora“ vydalo s mým odborným přispěním olomoucké nakladatelství VOTOBIA v r. 2015.
Začtěte se do ukázky částí textu vánoční mše, který zní jako jedinečná lidová poezie:
Čuj Miko čuj,
čujem Baťo, čujem
Ondráš, Ondráš
na co voláš, chasu búřiš
spáti nedáš.
Nebojte se pastuškové.
Vesele, chaso vesele,
povíme vám věci nové,Děťátko leží ve chlévě,
že se nám narodil Bůh Spasitel,
prijmi děťátko muziku
všeho světa Vykupitel
valašského povyku.Radujme se všichni spolu
Kubo, Juro, Ondro, Vávro,
počuj co sa v noci stalo,
že ses ráčil ponížit,
když jsme byli opuštěni
při tom nebeském dvoru.Nynej, nynej děťátko,
Vítaj, vítaj malé díťa
maličké pacholátko,
my Valaši vítáme ťa,
malé paňátko.
Ó děťátko jak sa míváš,
copak v tomto chlévě děláš, opak v tomto chlévě děláš
A závěrem už jen vzpomínka. Uvedený článek si v 89. čísle časopisu Betlemář, které vyšlo 20. 10. 2023 již jeho autor nepřečetl. Podlehl těžké nemoci dne 10. 10. 2023 a zanechal po sobě obrovské badatelské dílo, které bude všem následujícím generacím připomínat dřevohostického rodáka a skladatele krásné barokní vánoční hudby. Zdeňkovi Smiřickému věnujeme při poslechu Schreierovy mše tichou vzpomínku.
Ivan Hejtmánek
Obrazy Muzeum Novojičínska.