„Zimní sporty – sáňkování a lyžování, přesto že rožnovský kraj má pro tyto sporty příhodné terénní podmínky, nepěstovaly se v dobách minulých tak jako dnes,“ zaznamenal písmák Alois Bělunek. „Příčinou byla chudoba. Rodiče neměli možnost koupit dětem lyžařskou a bruslařskou výzbroj. A když si děti sáňky nebo lyže samy udělaly z desek a z rozsypané bečky, rodiče jím je zničili, aby nedřely obuv a šaty, a nepřišly k úrazu.“
Foto archiv Jaroslav Blinka: Skokanský můstek na Dolní Bečvě.
Na zimní radovánky počátkem 20. století vzpomínala „Márinka“ – paní Marie Pončíková. „Bratři Jaroslav a František v zimě pořád jenom na zamrzlém potoku Hážovce. Ti by se na ledě klízali od rána do noci, tak se jim to zimní darebačení líbilo. Až se tatulka dopálil. „Co já se nadřu na každou šestku a vy darmo boty budete trhat a rozdírat?“ Sebral jim boty, zamkl do almary. Ale ogárci se šli klízat na Hážovku bosky. Však už o chvilku byli zpátky a tak kolem rozehřátého vincka ve světnici skákali, jak je do bosých nohou ozíbalo. Sotva jim trochu otrnulo, šli se naboso klízat na led zase.“
Průkopníkem zimních sportu na Valašsku po první světové válce byl řídící učitel ze školy na Hutisku za kopcem Cyril Mach. Pamětnice tetina Vilma Volková z Hutiska vzpomínala: „Ogaři ze Zákopčí dokonce na lyžách aj skákali. Divákom až stávaly od hrůzy vlasy na lebeňách, že sa děckám něco stane.“
Velkým příznivcem zimních sportů byl Ferdinand Wimmer, řídící učitel na Dolní Bečvě. Zima na Valašsku bývala sněhová a mrazivá a až na malé výjimky byla každoročně spojena s množstvím sněhu. Na Blinkovém kopci, na Holé i na stráních v Horním Rozpitém byly každé odpoledne desítky dětí, které se snažily sjet bez pádu kopec nebo na uplácaném sněhovém můstku skočit dál než ostatní. Ti, kteří neměli lyže, táhli za sebou jednoduše vyrobené sáňky třeba až ke Třom bukom, odtud se po turistické cestě spouštěli dolů.
V roce 1923 napsal řídící učitel Ferdinand Wimmer na ministerstvo zdravotnictví žádost o přiměřenou subvenci na zakoupení školních lyží: „Věc tato může míti pro zdejší kraj značný význam a mnohý školák na lyžích může zbloudilému turistovi v zasněžených horách pomoc poskytnouti.“
Ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy poslalo škole na Dolní Bečvě subvenci na zakoupení školních lyží ve výši 1500 Kč. Lyže byly také horlivě zhotovovány po celou zimu jak starými, tak mladými podomácku.
„Je s obdivem, jak se žáci sami ve sportu tom vycvičili a jak mistrně z prudkých svahů sjíždějí. Ku konci zimy téměř všechno žactvo jezdilo na svých lyžích, ba podhoráci jezdili na nich i do školy,“ zaznamenal Ferdinand Wimmer.
Současné Beskydy nabízejí širokou škálu moderně vybavených sportovišť pro zimní sporty málem na každém kopci. Na nich za skromných podmínek vyrostli vynikající sportovci, jako olympijský vítěz Jiří Raška, Mistr sportu Bohuslav Maleňák a celá řada dalších.
Foto Richard Sobotka: Pohled ze Soláně na Radhošť.
Text © Richard Sobotka