Jaký byl osud Alice? Alice Masaryková (3. 5. 1879 – 5. 11. 1966) se zapsala na lékařskou fakultu, ale po roce studia ji opustila a zapsala se na filozofickou fakultu.
Na přelomu století patřila k nemnoha vzdělaným a pokrokově smýšlejícím ženám, což v té době mnozí považovali za výjimku. Stala se nejvýraznější a nejznámější ženou dvacátého století. Své akademické vzdělání si rozšiřovala zahraničními studijními pobyty v Berlíně (1901 – 1902), v Londýně (1902), Lipsku, Chicagu (1904 – 1906). Po návratu do Čech působila jako profesorka na lyceu v Českých Budějovicích (1906 – 1910) a v Praze (1910 – 1914). Válečná katastrofa změnila její život od základů. Masaryk odjel v prosinci 1914 v doprovodu Olgy do zahraničí. Jan narukoval do rakouské armády. Herbert zemřel v březnu 1915 na tyfus. Alice zůstala s matkou sama. Dne 28. 10. 1915 byla Alice zatčena a uvězněna ve Vídni; pravým důvodem jejího věznění byl hlavně psychický nátlak na jejího otce. Po devíti měsících žalářování byla propuštěna a poté žila s matkou v ústraní. Po otcově návratu 21. prosince 1918, už jako prezidenta, se Alice stala jeho pravou rukou. Byla také předsedkyní Československého červeného kříže. Po mnoho let zastupovala matku a stála po boku svého otce jako první dáma republiky.
Program oslav T. G. Masaryk na Valašsku a pojmenování ulice po Alici Masarykové.
Matčina smrt v roce 1923 Alicí hluboce otřásla. Po smrti Masaryka v roce 1937 se Alice z Hradu odstěhovala do Loretánské ulice. Mnichovský diktát ji v prosinci 1938 přivedl k rozhodnutí emigrovat; v předposlední březnový den 1939 se jí podařilo odcestovat do Švýcarska a posléze do Ameriky. V roce 1945 se vrátila do Prahy. Její první cesta vedla na hrob rodičů do Lán. Nastěhovala se do svého původního bytu. Zde v roce 1947 prožila poslední šťastné vánoce. Únorové události roku 1948 a tragická smrt bratra Jana ji citelně zasáhly. Prahu znovu opustila v prosinci 1948, odjela za sestrou Olgou do Ženevy, do vlasti se už nikdy nevrátila. Svého československého státního občanství se však do smrti nevzdala. Do Ameriky přijela v roce 1950, žila nejprve v New Yorku, od roku 1957 u přítelkyně v Miami. Na počátku roku 1966 se zdravotní stav Alice Masarykové zhoršil natolik, že požádala o přijetí do českého domova pro staré lidi v Chicagu, zde 29. listopadu 1966 zemřela. Její popel byl uložen v Masarykově mauzoleu na Českém národním hřbitově nedaleko bronzového reliéfu jejího otce. Tužbou Alice Masarykové však bylo odpočívat v půdě svobodného Československa po boku svých rodičů a bratra. Po dvaceti osmi letech, v září 1994, bylo toto její přání konečně splněno.
Výstava na Masarykově náměstí v Rožnově pod Radhoštěm: T. G. Masaryk na Valašsku.
Převzato z knihy Richard Sobotka: Charlotta Garrigue Masaryková. Nakladatelství Dobra a Fontána, 1999.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka
Slavnostní pojmenování uličky Alice Masarykové v Rožnově pod Radhoštěm.
Jako první v České republice pojmenovali v Rožnově pod Radhoštěm ulici po Alici Masarykové.
Bára Svátková 
Alice Masaryková, nejstarší dcera prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, byla zakladatelkou Červeného kříže a dvacet let jeho předsedkyní. V Rožnově pod Radhoštěm iniciovala na Kozinci stavbu ozdravovny pro děti.
O pojmenování ulice po Alici Masarykové více než šest let usilovala zdravotní sestra Bára Svátková.
Rožnovsko je výjimečný kraj. Na Hutisku v údolí Zákopčí zbudoval učitel Cyril Mach první sochu T. G. Masarykovi a vůbec první sochu Charlottě Garrigue Masarykové, která tam přetrvala až do dnešních dnů.
Slavnostní pojmenování uličky po Alici Masarykové se uskutečnilo 7. března 2024.
Foto Jakub Sobotka