V rámci Rožnovských Slavností 2017 se 6. července uskutečnila v rožnovské městské knihovně beseda Regionální a národopisná literatura“. Bc. Pavel Zajíc, ředitel rožnovské městské knihovny představil knihy s regionální tématikou, které byly vydány v posledních dvou letech. Paní Anna Borová, knihovnice Valašského muzea v přírodě uvedla nové tisky z fondu muzejní knihovny. Richard Sobotka představil rožnovské literární tvůrce a historiky Čeňka Kramoliše, Jaroslava Štiku a Daniela Drápalu (všichni pravověrní Rožnované). Časové rozpětí dat narození uvedených osobností (Čeněk Kramoliš nar. 1862 – Jaroslav Štika nar. 1931 – Daniel Drápala nar. 1976) je 114 let a zahrnuje životní zkušenosti zúročené nejen v literární práci těchto tří autorů. Za dobu přibližně čtyř generací prodělalo Valašsko až neuvěřitelnou proměnu.
Jestliže Čeněk Kramoliš Rožnovanům napověděl, kdo jsou, a Dr. Jaroslav Štika proč mít Valašsko rád pro jeho neobyčejnou historii a kulturu, pak Dr. Daniel Drápala vnáší tyto prvky do kontextu současného moderního světa, kdy ve svém díle a práci poukazuje v kontrastu se současností na dřívější život a kulturu na Valašsku, které se ve své někdejší podstatě už stalo minulostí.
Čeněk Kramoliš – spisovatel, historik, vlastivědný pracovník.
Narodil se (před 155 lety) 7. prosince 1862 v Rožnově pod Radhoštěm. Zemřel 16. června 1949 v Brně ve věku 87 let. Ačkoliv dlouhá léta působil jako učitel a školní inspektor na Vyškovsku a v Hranicích, přesto Valašsku zůstal věrný. Je autorem čtyř desítek knih s náměty dějepisnými i národopisnými, historických románů i pedagogických pojednání.
Jeho literární tvorbu lze rozdělit na dvě oblasti.
Prvou z nich jsou literární práce, týkající se historie Valašska. V roce 1894 debutoval románem o rebeliích v Zubří Bratři Doliňáci, který patří k nejznámějším a velmi dobře vyobrazuje neomezenou dobu panské nadvlády i vzdor poddaných. Významným literárním dílem je i jeho kniha Moravská babička, ve které věrně vylíčil běžný život v Rožnově ve druhé polovině 19. století.
Jsou to také romány Ze zašlých dob na Valašsku, Valašská vojna, Vězením i vyhnanstvím, Za bouře a blesků, Život na horách a další.
Právě za tyto práce byl označován za „Moravského Jiráska“. Jistě by stálo za úvahu vydat některé jeho knihy v reedici, jak se stalo v případě Moravské babičky v edici Rožnovské malé tisky.
Druhou částí jeho literární tvorby je oblast faktografická, dotýkající se především historie města Rožnova a přilehlých osad. Z oblasti národopisu a historie to byly knihy Rožnovský okres, Z kroniky města Rožnova a další.
Kramolišovo dílo čítající na čtyřicet svazků bylo oceněno deseti literárními cenami, včetně Ceny Moravského zemského výboru (r. 1905), a významné ceny České akademie v Praze (r. 1932).
Ostatky Čeňka Kramoliše jsou uloženy na čestném místě Valašského Slavína v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
PhDr. Jaroslav Štika, CSc. – etnograf.
Narodil se 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm, zemřel 28. září 2010 ve věku 79 let. Po maturitě na Gymnáziu ve Valašském Meziříčí vystudoval národopis a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1955). V letech 1956-1972 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd. Od roku 1955 pracoval ve Valašském muzeu v přírodě, kde byl v letech 1972-1999 ředitelem.
„Začínal jsem coby jediný zaměstnanec muzea a vedle ředitelských povinností jsem zvládl práci prodavače lístků nebo uklízeče,“ vzpomínal Jaroslav Štika.
Zastával také funkci viceprezidenta Svazu evropských muzeí v přírodě.
Svou práci zaměřil především na studium tradičního salašnictví v oblasti Karpat.
Významně se podílel na koncepci výstavby tří areálů a jejich realizaci. Prosadil myšlenku „Živého muzea“, tedy spojení památek hmotné kultury s ukázkami tradiční pracovní dovednosti a uměleckých aktivit.
„Na vývoj Valašského muzea se dívám velice kladně. Čím moderněji budeme žít, tím více budeme vyhledávat protiklady – a právě tyto protiklady Valašské muzeum návštěvníkům nabízí,“ řekl Jaroslav Štika.
Vydal Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj. V knize Lidová strava na Valašsku ukazuje na způsob obživy a také na způsob života, na úděl prostých lidí na Valašsku. Neschází ani recepty, které jsou díky této publikaci používány podnes. Kniha Československá muzea v přírodě vychází z jeho celoživotní lásky k lidové kultuře. Kniha Valaši a Valašsko je historie osazení horského karpatského oblouku a Valašska. Pro tuto knihu vytěžil studijní práci ze svého působení v Československé akademii věd.
„Chtěl bych ještě napsat to podstatné, co jsem dělal, totiž salašnictví v Karpatech,“ uvedl při jednom rozhovoru. „Ta knížka Valaši je vlastně jen na okraj toho tématu. To je jedna velká věc. Potom mám velikou chuť napsat Valašský rok, že to byl především běh zemědělských prací a pastevectví, ovšemže k tomu také zvykosloví, včetně církevního roku.“
PhDr. Jaroslavu Štikovi, CSc., byla udělena celá řada vyznamenání. Mezi nejvýznamnější patří Rumunský řád Rytíře kultury. Vše se odehrálo 30. listopadu 2009 v budově rumunského velvyslanectví v Nerudově ulici v Praze. Z rukou rumunské velvyslankyně převzal PhDr. Jaroslav Štika, CSc., etnograf a dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě, někdejší viceprezident Svazu evropských muzeí v přírodě a člen české komise UNESCO, za rozvoj spolupráce mezi oběma národy diplom „Ordinul Meritul Cultural Cavaler“, podepsaný prezidentem rumunské republiky panem Fraian Băsescu. Jeho součástí je rytířský kříž se stužkou Rytíře na poli kultury.
„Na počátku všeho byla moje knížka Valaši a Valašsko, která podnítila zájem Rumunů o tento vzdáleně příbuzenský region,“ uvedl Dr. Jaroslav Štika.
PhDr. Daniel Drápala, etnolog a historik.
Narozený 8. července 1976. Přestože je svou pedagogickou činností spjat s Masarykovou univerzitou v Brně, řada jeho odborných a popularizačních aktivit je stále spjata s městem Rožnovem.
Jedním z impulzů k soustavnému badatelskému úsilí, směřujícímu k dokumentarizaci historie a tradic Rožnova a jeho okolí, byla mimo jiné i snaha důkladněji poznat životní podmínky generací, které v městě a jeho okolí žily. Drápalův zájem směřuje k poznání všedního i svátečního života obyvatel na východní Moravě, zvláště na Rožnovsku. Časopisecké i knižní práce se věnují tradiční rukodělné výrobě, zvykosloví i životu města Rožnova.
Jako Rožnovan, který si uvědomuje, jak málo je o historii města a jeho obyvatelích známo, cítí potřebu přispět k širší popularizaci některých témat z historie Rožnova.
V roce 1999 vypracoval magisterskou diplomovou práci z etnologie Portáši. Historie a tradice; v současnosti dokončuje knihu na toto téma.
Z dalších titulů, které vydal, nebo se na jejich tvorbě podílel, jsou: Trhy v podhůří vnějších západních Karpat v době předindustriální (2004), „... ani ta metla nedala hladem umříť...“ Bříza a březové proutí v tradiční lidové kultuře (2005), O práci lidských rukou (2007), Radhošťské putování (2008) a Až na vrchol Radhoště (2010), a další.
Daniel Drápala je šéfredaktorem edice Rožnovských malých tisků, které vydává Městský úřad v Rožnově p. R. Bylo vydáno na pětadvacet svazků, které se zabývají místní a regionální tématikou. Jsou to například tituly: Příběhy staletími vyprávěné (2004), Čeněk Kramoliš: Moravská babička (2004), Tvarůžek Josef: Valaši v Betlémě (2009), a další.
Dr. Daniel Drápala má celou řadu celostátních funkcí a pracuje v řadě komisí, které jsou spojeny s etnografií a historií především Valašska.
Text a foto © Richard Sobotka