Kameny paměti – nalezená minulost

Od roku 2007 pracuje při Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm tvůrčí skupina seniorů v rámci projektu „Město v mé paměti“. Kromě objevování a zaznamenávání starých, málem už zapomenutých příběhů lidí si všímají také města, ve kterém žijí, jeho historie a jeho proměn.

Městská knihovna iniciovala také naučné procházky po zajímavých místech města Rožnova. Z této iniciativy vznikl projekt profesionálně sestavených průvodcovských materiálů, které podnes úspěšně prezentují město Rožnov a jeho zákoutí: Malá procházka po rožnovském náměstí, Pozoruhodné rožnovské ulice, Rožnovské sídliště Záhumení – Neobyčejná galerie malíře, grafika a spisovatele Jana Kobzáně, Historie Rožnovské struhy, Procházka ulicí Na Drahách v části města Kramolišov, Městský park „Hájnice“, Tylovice, Rožnovské Dolní Paseky a další.

Od průvodcovských materiálů už nebylo daleko k realizaci projektu Edice Milé tisky, orientovaných na zaznamenání vyprávění pamětníků o proměnách života Rožnovanů a také o proměnách města Rožnova. Edice Milé tisky vychází pod patronací Rožnovské městské knihovny. Prvý svazek vyšel v roce 2011. Do roku 2024 bylo vydáno více než 30 těchto drobných tisků a jsou připravovány další.

V roce 2015 si Rožnované připomněli sedmdesát let od osvobození města Rožnova. K tomuto výročí připravil tvůrčí tým seniorů vycházky po místech, kde Rožnované v posledních dnech války umírali.

Zájem o tyto poznávací vycházky byl inspirací vložit do dlažby na místech, kde k tragedii došlo pamětní kameny, které budou připomínat ty, kdo onoho osudného dne v květnu 1945 na tom místě zahynuli.

V roce 2017 k 750. výročí prvé písemné zmínky o městě Rožnově připravil tvůrčí tým seniorů ve spolupráci s Městem Rožnov pod Radhoštěm unikátní procházku –  „quest“ (hledačku po poznávací trase), po stopách civilních obětí při osvobozování města. Na kamenech je umístěn odkaz na webové stránky, kde jsou zveřejněny příběhy padlých občanů a dobové fotografie. Trasa má osm zastavení a připomíná sedmnáct zmarněných lidských osudů. Procházka začíná u Dolního mostu a končí v parku u pomníku obětem 1. a 2. světové války.

Kameny paměti byly posléze rozšířeny o významné osobnosti, které v Rožnově pod Radhoštěm žily, nebo město navštívily, a také na významné události spojené s historií města Rožnova pod Radhoštěm. To vše ve smyslu – že kdo chce znát svou přítomnost, měl by poznat i svou minulost.

 

1. kámen paměti – Dolní most. Dne 4. května 1945 zahynul na tomto místě Antonín Skoumal, četník ve výslužbě, který šel se svou dcerou na náměstí. Most ustupující německá armáda zničila. Na tomto místě je rovněž zmíněna Božena Trčková, kterou zasáhla zbloudilá střela.

 

 

 

2. kámen paměti – Náměstí.. Před blížící se frontou nikdo obyvatele města Rožnova pod Radhoštěm nevaroval. Nečekaný dělostřelecký útok 4. května 1945 si vyžádal dvě oběti. Jednou z nich byla Štěpánka Komňacká, služebná na hospodářském statku Hradisko. Druhou obětí byl mladý muž Josef Trčka, kterému granát utrhl nohu a bez pomoci vykrvácel na schůdcích Kristkova železářství (dnes Pivní bar Rožnovanka).

 

 

3. kámen paměti – Horní ulice (dnes ulice Bayerova). V této ulici proběhly nejtěžší boje na území města mezi Wehrmachtem a Rudou armádou. Celá ulice byla zničena a některé proluky nebyly dodnes zastavěny. Němci ve snaze zabránit postupující Rudé armádě v postupu zapalovali domy v celé Horní ulici. Během bojů o každý dům byla Horní ulice zničena od náměstí až po zájezdní restauraci Harcovna.

 

4. kámen paměti – Hotel Radhošť.. Původně Panský šenk, přejmenovaný na Hotel Radhošť, sloužil za existence klimatických lázní lázeňským hostům. Během osvobozování města Rožnova pod Radhoštěm jej obsadil Wehrmacht a pro ubytování německých důstojníků a jako štáb pro řízení obranných operací během bojů o město Rožnov pod Radhoštěm. Ve voliéře za hotelem Radhošť zahynul Klement Hanák.

 

 

5. kámen paměti – Ulice Čechova. Během dělostřeleckého útoku Rudé armády přišel v Čechově ulici o život Otakar Zahradník, který z obavy před blížící se frontou spěchal v osudný den uložit peníze ze své pletařské dílny do banky, když ho zasáhla střepina z dělostřeleckého granátu. Tělo nalezeno bylo, peníze nikoliv.

 

 

6.. kámen paměti – Ulice Palackého. Poblíž busty Františka Palackého došlo k vůbec největším ztrátám na životech. Po dopadu dělostřeleckého granátu tam přišli o život tajemník obecního úřadu Milan Kramoliš, obecní sluha Emil Plachetka, penzista Josef Mádlo, tiskař Jaroslav Rára a obecní strážník Michal Španihel. O chvíli později u nedalekého mlýna pak také Veronika Opálková.

 

 

 

7. kámen paměti Společenský dům. Exploze dělostřeleckého granátu u administrativní části Lázeňského (dnes Společenského) domu zavinila 4. května 1945 tři tragická úmrtí. Střepiny zasáhly vozík s tříletou Věrou Střížovou, rám vyraženého okna spadl na jejího otce městského zahradníka Josefa Stříže, a vedoucí lázeňské správy Drahomíra Bradáčová byla nalezena se zlomeným vazem. Výbuch granátu je zastihl v okamžiku, kdy se snažili zachránit lázeňský archiv před příchodem fronty.

 

 

8. kámen paměti – Kostel a letecká tragédie . Dne 20. února 1923 při akrobacii, prováděné nad Rožnovem pod Radhoštěm, „zřítil se nešťastně se svým létadlem k zemi“ místní rodák, desátník, pilot a letecký akrobat Karel Tkadlec. Bylo mu teprve 22 let. Zděný kostel zasvěcený Všem svatým byl postavený obyvateli města a okolních obcí roku 1748 na místě původního dřevěného kostela. Velkou zásluhu na stavbě kostela měl tehdejší farář František Hohn, který krátce po dostavbě kostela velmi mladý zemřel a byl pohřben už v novém chrámu. Až o 14 let později byl kostel s velkou slávou vysvěcen biskupem Maxmiliánem Hamiltonem.

9. kámen paměti. Původní dřevěná rožnovská radnice stála v jihovýchodním rohu náměstí na místě současné lékárny. Postavena byla roku 1773. Do té doby schůzovala obecní rada a konšelé v domě purkmistra. Dřevěná patrová radnice měla v poschodí dvě místnosti, ve velké zasedala v úterý a v sobotu obecní rada a jednou měsíčně se tam konaly schůze měšťanů. Pracoval tam i obecní písař.

 

 

 

10. kámen paměti – Michnův dům. V 17. a 18. století byla doba na Valašsku plná rebelií. Na čele rožnovských rebelů byl měšťan Martin Michna. Poddaní požadovali úlevu na daních i robotě. Vrchnost však jejich žádosti nevyhověla. Rebelie proti panské zvůli se stupňovaly. Nepomohly ani stížnosti ve Vídni u císařovny Marie Terezie. Rožnov byl kvůli potlačení vzpoury obsazen vojskem. Martin Michna a 24 rebelů bylo uvězněno a odsouzeno do vyhnanství do Raabu, kde také složili své kosti. Dům Martina Michny byl prodán v dražbě. Na jeho místě byl později postaven patrový zděný dům (původně Kristkovo železářství, v současnosti pivnice). Dům má stejné číslo popisné 38, jako původní Michnova chalupa – když byla bourána, byla pod schodištěm nalezena ukrytá městská pečeť.
    
11. kámen paměti – Vodoléčebný ústav. Období klimatických lázní v Rožnově začalo roku 1796. Očistné koupele zřídil Jan Halamíček v budově v dnešního Orthesu v Palackého ulici již před rokem 1874. Zadlužená budova střídala majitele. Současnou podobu získala budova po první světové válce. V roce 1923 se obec rozhodla vybudovat nový vodoléčebný ústav. Nové lázně byly slavnostně otevřeny v únoru 1924. Lázně byly na tehdejší dobu vybaveny velmi moderně s možností ubytování. Do každého pokoje byla zavedena studená i teplá voda a ústřední topení. K dispozici byla dietní kuchyně. Ještě v 50. letech 20. století existovaly za budovou vanové lázně, kde se mohli občané vykoupat, a také malé koupaliště s kabinkami. Jakmile byla postavena současná Městská poliklinika, byl někdejší Vodoléčebný ústav adaptován na ortopedickou kliniku Orthes.

12. kámen paměti – náměstí a TGM. V roce 2023 umístila Komise paměti města na náměstí v dlažbě před radnicí kámen paměti jako připomínku T. G. Masaryka, který v roce 1928 navštívil Rožnov pod Radhoštěm a byl obyvateli města nadšeně přivítán na zcela zaplněném náměstí.

 

 

 

13. kámen – Bezruký Frantík. František Filip známý doma i za hranicemi jako bezruký Frantík, počátkem 20. století postavil a provozoval v Rožnově pod Radhoštěm u horního splavu na řece Rožnovské Bečvě oblíbenou „Kavárnu u Frantíka.“ Do kamene je vyryto jeho životní krédo: „Chci, a proto umím.“ Toto jeho heslo je inspirativní i v současnosti.

 

 

Další Kameny paměti jsou připravovány.

Text a foto © Richard Sobotka