Na přelomu 19. a 20. století objevovali malíři bohatství lidové kultury. Nejednoho z nich okouzlily lidové kroje, lidé i krajina. Tak se pro výtvarné umění otevřely nové studnice výtvarného umění na Hané, Moravském Slovácku a také na Valašsku, zde s nejzachovalejší lidovou kulturou, týkající se mluvy, oblékání, lidových zvyků a prvků. Valašsko navíc okouzlovalo malebností krajiny.
Malíře Adolfa Liebschera (11. 3. 1857 Praha – 11. 6. 1919 Potštejn), profesora kreslení na pražské České technice, Valašsko doslova okouzlilo, když se v závěru 19. století vypravil do Nového Hrozenkova namalovat obraz Valašská Madona.
Renomovaný malíř Adolf Liebscher patřil ke generaci malířů, kteří se podíleli na výzdobě Národního divadla. K jeho nejvýznamnějším dílům patří historické obrazy Žižka před Kutnou Horou, Bitva na Vítkově, dioramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům, a řada ilustrací.
Akademický malíř Adolf Liebscher sbíral podněty pro obraz Valašská Madona roku 1882, kdy se jako pětadvacetiletý vypravil do Nového Hrozenkova a ubytoval se u Joži Országa –Vraneckého. Ten o tom zaznamenal.
„Seděli jsme o večerech spolu tiše a beze slova naslouchajíce hukotu blízkého splavu, šplíchání a bublání vlnek v těch místech rychle proudící stříbropěnné Bečvy, šelestu ohromných topolů s nesčetnou vrabčí havětí, vzdálenému zpěvu, hečání a húkání veselých žnic na okolních grúňoch, cinkotu zvonců ovčích a kravských stád na horách, cvrlikání cvrčků, bzukotu včel a různého hmyzu.“
Staří Valaši tento podvečerní souzvuk tónů a hlasů pojmenovali jako… že si pozdní léto hraje – a takto básnickou metaforou šťastně vystihli atmosféru svého kraje.
O jednom podvečeru malíř Adolf Liebscher najednou vyskočil. „Rozhodnuto!“ Objevil starou jedli, ovečky, pasáčka s fujarou, psa… „Tak už to mám všecko pohromadě!“
Podobu Madony představila štíhlá Uliánka Jurákova, řečená Haferníkova. V prostém kroji skvěle zapadla do malířova záměru i obrazu.
„No – a už to bylo celé!“
Malíř Adolf Liebscher do svého obrazu zachytil nejen tehdejší valašskou krajinu, také skutečné lidi z Nového Hrozenkova.
Obraz výstižně popsal vlastivědný pracovník PhDr. Arnošt Kubeša: „Liebscherův obraz Valašská Madona je jednou z nejkrásnějších krajových madon. Na pravé straně triptychu anděl zvěstuje odpočívajícím pastýřům s ovcemi zrození Páně, na levé straně jde sv. Josef s Marií. Uprostřed sedí Maria s Ježíškem a Josefem před chalupou s malovanými okny a pastýř klečí s dary. Všichni jsou v hrozenkovském kroji. Je to půvabný obraz, dýchá z něj posvátná nálada vánočních koled.“
Obraz Madony byl dokončen začátkem osmdesátých let, roku 1895 byl představen široké veřejnosti na Národopisné výstavě v Praze. V současnosti je originál obrazu ve Frenštátě pod Radhoštěm, kopii lze spatřit v kapli na památné hoře Radhošť. Obraz podnes patří do zlaté pokladnice umění Valašska.
V červnu roku 2024 uplyne 105 let od smrti vynikajícího malíře Adolfa Liebschera.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka