Rožnovským travám říkají Valaši „Travičky.“ Věhlas města Rožnova pod Radhoštěm založený na trávě přetrval od 20. let minulého století až do současnosti.
U vzniku „Traviček“ byl zemědělský pedagog a osvětový pracovník Emanuel Vencl (* 28. 4. 1874 Velký Radošín – † 20. 3. 1939 Ostrava), od roku 1897 prvý ředitel nově zřízené Hospodářské školy v Rožnově pod Radhoštěm (byl jím až do roku 1935). Za jeho zásluhy o moravské zemědělství mu udělil Moravský zemědělský výbor roku 1921 titul zemědělského rady. Město Rožnov jej za zásluhy o zvelebení města jmenovalo čestným občanem.
Kromě jiných oborů týkajících se zemědělství, které nebývale pozvedly úroveň zemědělství na Valašsku, a také v dalších oblastech, to bylo právě zvelebení lukařství, pastvinářství a pícninářství.
Pěstování travních semen bylo pro zemědělství na Valašsku velkým přínosem. Travní semena se urodila každoročně a v přepočtu na obilí dávaly travičky až trojnásobně vyšší hektarové výnosy. Prospěch měly také louky a pastviny, k jejichž zúrodnění se travní semenářství budovalo, čímž se zároveň zvyšovala intenzita chovu skotu.
V červnu 1920 byla zřízena Zemská výzkumná stanice travinářská a pícninářská v Rožnově pod Radhoštěm jako pobočka Zemského výzkumného ústavu zemědělského v Brně. Do jejího čela byl jmenován Emanuel Vencl, dosavadní ředitel první Hospodářské školy na Valašsku a pozdější zemský poslanec.
Budova někdejší Travinářské stanice. 
V roce 1923, kdy Travinářská stanice v Rožnově zahájila svou činnost, byla domácí produkce travních semen nepatrná. Většina travních semen se nakupovala v Anglii, Dánsku, Holandsku, Německu, Finsku, také však v Americe, Austrálii, Novém Zélandu a jinde. Ročně se travních semen dováželo za 10 miliónů korun. Dovážená semena nebývala vždy kvalitní a brzy bylo jasné, že úspěch mohou mít jen travní semena domácího původu. Po 15 letech činnosti Travinářské stanice v Rožnově p. R. činil dovoz méně než půl milionu korun a naopak se prudce zvyšoval vývoz.
Travní semenářství v Československu bylo tehdy z 90 procent v rukou výzkumné stanice a Sdružení množitelů travních semen v Rožnově pod Radhoštěm a Rožnov byl travičkami věhlasný.
Od roku 1924 měla Travinářská stanice v Rožnově vlastní meteorologickou stanici pro sledování nejdůležitějších parametrů, které ovlivňovaly pěstování traviček. Byla také vypracována mapa půdoznaleckého průzkumu tehdejšího okresu Rožnov se zohledněním na podnebí, terén, složení půdy – nic podobného později už nikdo neudělal. Výzkumná stanice, jediná u nás, byla dokonale organizovaná – na této bázi neexistovala podobná v celé tehdejší Evropě.
Lidé ve vedení stanice, ředitel Emanuel Vencl, Ing. Dr. Ladislav Brada a Dr. Josef Demela pravidelně začínali pracovat ráno v sedm hodin a jejich pracovní den nekončil dřív než v jedenáct v noci.
Šlechtitelé a pěstitelé travních semen v rožnovské Travinářské stanici od roku 1924 až do r. 1965 bedlivě sledovali a zaznamenávali počasí: teplotu, srážkovou činnost a sluneční svit. Systémem devíti meteorologických stanic, z nichž nejstarší byla na Hutisku z r. 1882, (H. Bečva 1883, Val Bystřice 1884, Na Solanci 1922, Rožnov p. R. 1923, D. Bečva 1929, Radhošť 1930, Skalíkova Louka 1931 a H. Bečva 1935) vedli podrobnou evidenci o tom, jak se počasí na Valašsku mění.
Výkyvy teplot se ve sledovaném období pohybovaly od plus 34,5 st. C (4. 7. 1931) do mínus 37,0 st. C (11. 2. 1929). Vůbec nejvyšší teplota plus 39,5 st. C byla naměřena 1. 8. 1934.
Polovina třicátých let byla příznačná klimatickými extrémy. V r. 1936 bylo 202 mrazových dnů (min. teplota poklesla na nulu nebo pod ni). Nejledovějším rokem (teplota trvale pod nulou) s celkem 77 ledovými dny byl r. 1929.
Prvý přízemní mráz potrápil valašské zemědělce 27. srpna 1936, kdežto poslední přízemní mráz byl naměřen ještě 16. 6. 1928 a 18. 6. 1932. Za 13 sledovaných let (1927-1939) se v 7 případech dostavil poslední mráz ještě počátkem června.
První sníh se objevil už 23. září 1931 a 28. září 1936. Kdežto poslední sníh padal ještě 2. května 1935 a dokonce ještě 13. května 1927.
Nejmlhavějším byl rok 1935 se 173 zamlženými dny, mlhy se nejčastěji hlásily v listopadu, prosinci a lednu.
Dnes neobvyklým meteorologickým údajem je počet dnů s rosou, který však byl důležitý z hlediska travního porostu. Nejčastěji se rosa dostavovala v srpnu a září. Nejvíce rosy – celkem 133 dnů – bylo zjištěno v r. 1938 a nejméně – jen 37 dnů – v r. 1929.
U srážkové činnosti činí dlouhodobý průměr za období 1881-1900 pro Rožnov 844 mm a za období 1927-1939 činily průměrné roční srážky 890 mm. Nejdeštivějším byl rok 1939 kdy spadlo celkem 1135 mm srážek. Vůbec nejvyšší srážky v jednom dnu 68,9 mm byly zaznamenány 15. 8. 1937.
Nejsušším byl naopak rok 1932, kdy po 218 dnů vůbec nepršelo.
Nejvíce sněhu 40,2 cm leželo v únoru r. 1929. V r. 1931 ležela souvislá sněhová pokrývka 72 dnů a v r. 1935 po dobu 71 dnů.
Na bouřky a krupobití byl nejúrodnější rok 1929 s celkovým počtem 21 bouřkových dnů. Nejvíce dnů s kroupami (6) bylo zaznamenáno v r. 1935.
Ve sledovaném období po 9 měsíců převládal směr větru severovýchodní, v srpnu a říjnu západní a v listopadu převládal vítr východní.
Také pozdější roky měly své klimatické extrémy. V r. 1941 bylo zaznamenáno 1133 mm srážek. Minusovou teplotou nás potrápil 25. prosinec 1961 (-28,4 st. C). Nejvíce sněhu v jednom dnu (30 cm) napadlo 28. 3. 1993 a nejvyšší sněhová pokrývka (45 cm) byla naměřena 6. 2. 1963. Nejvíce za den (102,0 mm) napršelo dne 24. 5. 1990. Rok 1977 byl v nedávném období s ročním úhrnem srážek 995,8 mm rokem nejmokřejším, kdežto rok 1973 nejsušším (576,3 mm srážek).
Nejvyšší teplota v posledních letech byla zaznamenána 29. 8. 1992 (plus 36,2 st. C), kdežto nejnižší (mínus 26,6 st. C) dne 7. 1. 1985. Kdežto 7. 1. 1985 poklesla přízemní teplota až na mínus 32,4 st. C.
Díky systematické, odborné a pečlivé práci výzkumníků v oblasti rožnovských travních semen tak mimo jiné můžeme zjistit, jaké bylo na Valašsku počasí před sto lety.
Emanuel Vencl v areálu Hospodářské školy. Ostatky E. Vencla jsou uloženy na Valašském Slavíně.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka