Jedním z význačných bodů červeně značené hřebenovky po vrcholech Hostýnskovsetínské hornatiny je vrch Soláň (860,9 m n. m.). V jeho blízkosti se nachází Čarták (802,9 m n. m.), někdejší strážní stanoviště národních četníků portášů, v současnosti legendární hospoda.
Před 140 lety se roku 1884 usadil na hospodě na Čartáku Josef Vašut z Karlovic. Spolu s ním hospodařil a staral se o hospodu jeho bratr Jura. Protože Vašutů bylo v Karlovicích hodně, dostali přízvisko „Čartáčtí“. Josef se posléze oženil a odešel hospodařit na statek své ženy.
Jurovi Vašutovi se dařilo do té míry, že roku 1888 hospodu na Čartáku koupil od majitelů panství Kinských.
Hospoda na Čartáku záhy získala věhlas, že byla dokonce uvedena v Puszkailetově turistickém průvodci slovy: Dobré jednoduché jídlo, krásná příroda, nádherné výhledy na všechny strany.
V roce 1890 se Jura Vašut oženíl s Celestýnou Koláčkovou ze Solance. Narodilo se jim celkem sedm dětí, ale tři synové zemřeli ještě malí, zůstaly čtyři dcery. Celá rodina se snažila, aby hospodářství a hospoda prosperovala. Turisty přitahovaly i písničky gazděny a také vyprávění Jury Vašuta. Někdy zahrála harmonika, nebo housle, tancovalo se.
Jura Vašut měl rád obrázky, které dostával od malířů za nocleh, za jídlo, nebo jako dárek. Nikdy žádný neprodal, tak vznikla na Čartáku první galerie.
Legendární hospoda Čarták na Čartáku. 
Postupně docházelo na Čartáku ke stavebním úpravám, přibyly světnice pro ubytování hostů. V hostinské místnosti byl po jedné straně „šenkýř“ a v protějším rohu zase dlouhá pec.
Roku 1941 Čarták zdědila nejmladší Vašutova dcera Jindřiška. Po dvaceti letech Čarták prodala a v dalších letech se majitelé Čartáku střídali.
Někdejší Čartácká hospoda byla útočištěm kumštýřů a umělců. Stálými hosty byli ve své době malíři Jan Kobzáň, František a Marie Podešvovi, Alois Schneiderka, Karel Hofman, Ilja Hartinger. Všichni Soláň milovali a nazývali ho „odrazištěm bohů“.
Text a reprofoto © Richard Sobotka