Křížová cesta Dušana Samuela Jurkoviče na Hostýně

Dušan Samuel Jurkovič (23. 8. 1868 ve Staré Lúce – 21. 12. 1947 v Bratislavě, vždy Slovensko), slovenský architekt. Jeho osobitě secesní architekturu inspirovalo lidové stavitelství a výtvarné umění. K jeho nejznámějším stavbám patří Libušín a Maměnka na Pustevnách. Jednou z posledních staveb, realizovaných podle jeho návrhu, je rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, předána do užívání v roce 2012.

Architekt Dušan Samo Jurkovič byl od mládí bytostně spojený s lidovou architekturou. Po vytvoření staveb na Pustevnách si jejich tvůrci povzdechli: „Nikdy jsme si nepomyslili, že stavby ve valašském slohu mohou být tak krásné a nádherné!“ Právem Jurkovičovi patří titul – „Básník dřeva“.

V roce 1889 působil Dušan Samo Jurkovič na Vsetíně u stavitele Michala Urbánka. Podílel se expozicemi valašské lidové architektury na Národopisných výstavách. Pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895 navrhl valašskou vesnici, která měla mezi návštěvníky neobyčejný úspěch. Je autorem lázeňských budov v Luhačovicích, Křížové cesty na Hostýně a dalších staveb.

V roce 1903 byl Dušan Samo Jurkovič přizván na Hostýn. Snahou Matice bylo, aby se Hostýn zaskvěl moderním slovanským uměním. Výbor pověřil Dušana Jurkoviče vypracováním generálního situačního plánu nejen nové křížové cesty, ale všech budoucích staveb na Svatém Hostýně.

V roce 1904 předložil Jurkovič hotové plány, ty byly jednomyslně přijaty a rozhodnuto, že veškeré stavební dění na Hostýně bude řídit Jurkovič.

Jurkovič situoval svou křížovou cestu severovýchodně od baziliky, kde nepravidelně rozmístil 13 zastavení. Ty tvořily dojmem, jakoby se chaloupky nořily z lesa. Ve směru od chrámu deset z nich z vrcholu klesá. Jedenáctá vyčnívá na mohutné terase, k níž se stoupá po širokých schodech.

Další dvě zastavení lemují hřbitov. Ukončení křížové cesty tvoří rotunda, začleněná do areálu hřbitova – a je zároveň posledním zastavením obou křížových cest.

Výstavba křížové cesty byla zahájena v roce 1904, ale dokončena byla až po 1. světové válce roku 1933. Budování narušily válečné útrapy a nedostatek financí. Z toho důvodu muselo být upuštěno od dalších zamýšlených staveb, např. Shromažďovací síň, Zvonice, Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Obchodního bazaru a Bílkových sochařských děl – Ukřižování, Kalvárie a Růžencové cesty.

Mozaikové obrazy původně navrhl Joža Úprka, pro technické obtíže však od díla ustoupil a obrazy pak zhotovil Jano Koehler. Jejich realizaci v pestrobarevné majolice provedla firma Rako v Rakovníku.

Jurkoičova křížová cesta se začala stavět od konce, od současného hřbitova.

Jako poslední byl v roce 1933 vytvořen obraz k I. zastavení. Tato jednoduchá kamenná kaple je jako jediná postavena podle projektu bystřického stavitele Ing. Metoděje Matušky.

Byť z velkolepého Jurkovičova plánu byla realizována pouze křížová cesta, přesto jde o výjimečnou a malebnou architekturu propojenou s hostýnskou krajinou.