V pořadí 33. Milý tisk, tentokrát dvojice autorů Vojtěcha Ma\leňáka a Pavla Stabravy pod názvem „Bedřich Fojtášek – zapomenutý rodák“ vydala Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm 18. června 2024. I tento Milý tisk vyšel v rámci projektu tvůrčí skupiny seniorů Město v mé paměti při Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm.
„Téměř v každém větším městě by se našli slavní rodáci, kteří se svou prací nesmazatelně zapsali do naší historie,“ zaznamenali autoři v úvodu. „Sestoupíme-li z tohoto pomyslného žebříčku slávy trochu níž, zjistíme, že existují i rodáci, kteří svou činností dlouhá léta vstupovali do životů milionů lidí, ale zůstávali v pozadí.“
To je i případ tylovického rodáka Bedřicha Fojtáška. S jeho tvorbou přicházela široká veřejnost denně do kontaktu, aniž by o autorovi výtvarné podoby bankovek jako platidla cokoliv věděla.
Bedřich Fojtášek se narodil 13. července 1909 v tehdy samostatné obci Tylovice čp. 16 (dnes místní část Rožnova pod Radhoštěm). Otec Arnošt Fojtášek byl podruh a tovární dělník z Tylovic, matka Barbora Fojtášková pocházela z Vigantic.
Bedřich byl třetím dítětem, dva jeho starší bratři zemřeli velmi záhy po porodu. Po Bedřichovi následoval o tři roky mladší Václav a o 14 let později bratr Jaroslav. V důsledku neutěšené sociální situaci se rodina často stěhovala, takže každý z bratrů se narodil na jiné adrese. V závěru 40. let 20. století se rodina nastěhovala do tehdejšího Gottwaldova, avšak nejmladší bratr Jaroslav emigroval do Austrálie.
Bedřich Fojtášek se v roce 1934 oženil s Emílií Váchovou a usadili se v Praze Košířích, ve Václavské ulici čp. 505. Jejich manželství bylo bezdětné.
Bedřicha od dětství zaujalo kreslení a malování a tato záliba jej přivedla do oboru učení litografie v pražské tiskárně Andrease Haase. Po absolvování státní grafické školy, večerních kurzů uměleckoprůmyslové školy a soukromých lekcích figurální kresby pracoval jako litograf a kreslič v Haaseho tiskárně.
V roce 1935 nastoupil Bedřich Fojtášek do tiskárny bankovek Národní banky Československé, které zůstal věrný po celý profesní život. Jako pracovník litografického oddělení tiskárny ovlivňoval Bedřich Fojtášek podobu papírových platidel.
Tvůrčí rukopis Bedřicha Fojtáška mají platidla z období Protektorátu Čechy a Morava, také československá platidla z poválečného období. Zůstaly i nerealizované návrhy, jako mimo jiné u papírové jednokorunové státovky z roku 1938 s portrétem T. G. Masaryka, slovenským textem tištěné papírové padesátikoruny z roku 1950 a další. Ale byly to také losy československé státní loterie.
Bedřich Fojtášek se také věnoval výtvarné tvorbě, zaujaly ho pražské motivy, ale i motivy z rodného kraje. Ve své široce zaměřené grafické tvorbě se také podílel na grafickém zpracování blanketů telegramů a tvorbě pohlednic. Věnoval se i tvorbě Ex libris a okrajově i tvorbě poštovních známek.
Bedřich Fojtášek zemřel ve věku 81 let dne 22. března 1990 v Praze.
V roce 1969 mu bylo uděleno u příležitosti jeho šedesátých narozenin státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.
„Snad i tato drobná publikace přispěje ke zvýšení povědomí o této svébytné umělecké osobnosti,“ uvádějí autoři v závěru Milého tisku.
Text a reprofoto © Richard Sobotka