Vodní kaple je neodmyslitelnou součástí Hostýna. Roku 1700 ji u pramene, který tam na západním svahu Hostýna vyvěrá ze skály, nechal postavit bystřický farář Tomáš Provazník.
Pověst vypráví, že pramen v tom místě v roce 1241 vytryskl ze skály k záchraně Turky obležených křesťanů.
Pramen se stal symbolem ochrany i občerstvení poutníku. Měl také uzdravující pověst a víra v zázračnou moc hostýnské vody má podnes u lidu hluboké kořeny.
Pramen navštěvuje rozličný lid moravský: Hanáci, Valaši, Slováci, kteří si choré údy umývají zázračnou vodou.
Pramen byl spolu s vodní kaplí označován za Moravské Lurdy a přirovnáván k francouzským Lurdům v jihozápadní Francii na úpatí Pyrenejí, kde došlo roku 1558 ke zjevení P. Marie. Ty moravské Lurdy jsou ovšem mnohem starší. Svatá a věru i zázračná voda Matičkou Hostýnskou Moravanům vyprosená ze řine ze skály pod náspem už déle než 700 let.
Vodní kaple byla v minulosti nazývána také jako Studánková kaple.
Pramen ze skály rozpuklé vytryskuje pod oltářem kaple, je krytý sklepením, vodu schytávají kamenné roury a do vahanů ji vedou. U nich viděti lid moravský na poutích vodou svatou na těle a na duši se občerstvující.
Na nejnižší ploše, kudy přebytečná voda do Černého potoka utíká, ukazují hluší, že sluchu, slepí že zraku, chromí, že přímosti údů, všelikými nemocemi uchváceni, že zdraví nabyli.
Vodní kaple se nachází v místě, kde se ve středověku za obléhání Tatary objevil pramen. Vodní kaple byla v roce 2007 rekonstruována do současné podoby.
Pod vodní kaplí jsou ve dvou podlažích zabudovány do zdí vodovodní kohoutky, kde je možné se napít, osvěžit. Ve spodním patře jsou v zemi podlouhlá koryta k omývání nohou.
Text a foto © Richard Sobotka