Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem a zároveň nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě. První písemné zmínky o mariánské kapličce na vrcholu Hostýna pocházejí z první poloviny 17. století.
Současná bazilika má počátek ve velkolepé stavbě, financované Františkem Antonínem Rottalem.
Základní kámen baziliky byl položen r. 1721. Barokní stavbu projektoval Ignác Cyrani z Bollehausu, stavitelem byl Tomáš Šturm z Holešova. Dokončenou stavbu slavnostně posvětil biskup Julius Troyer 28. 7. 1748.
V r. 1769 po zásahu bleskem shořela střecha chrámu a obě věže. Požár byl tak silný, že roztavil 3 zvony, čtvrtý se utrhl a spadl – zůstal nepoškozený.
Kostel byl opraven během následujících dvou let.
Skutečnou zkázu Hostýna však znamenal patent císaře Josefa II. z 21. dubna 1784 o zákazu poutí. Chrám byl 4. ledna 1787 zrušen, v únoru téhož roku odsvěcen a později zbaven veškerého vnitřního zařízení, dokonce i střechy a takto nemilosrdně vydán na pospas drsné povětrnosti.
Poutě na Hostýn i přes zákaz pokračovaly, později byly mlčky trpěny. Když pak v 19. století dokonce sám rakouský císař Ferdinand V. přispěl na opravu kostela finančním darem, bylo konečně r. 1840 úředně vystaveno povolení k obnově chrámu, na jehož klenbě už v té době rostla tráva a působil jako ruina. Rekonstrukce byla zahájena r. 1841, o dva roky později dostavěny věže a 2. července 1845 vykonal opat Viktor Šlossar benedikci chrámu.
Rozměry baziliky: šířka 30,30 m – délka 40,50 m – výška 23,75 m.
V roce 1982 byl hostýnský chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na Baziliku minor.
V průběhu let provázely hostýnskou baziliku časy dobré i méně dobré. Přes všechna úskalí setrval chrám na Hostýně až do dnešních dnů a v časech nových se po roce 2000 zaskvěl v ještě větší slávě a nádheře.
1.
Pojďme krok po kroku nahlédnout do interiéru hostýnské Baziliky.O výzdobu presbytáře a hlavní oltář se postaral benediktin Řehoř Wolný. Původní hlavní dřevěný oltář byl v r. 1935 nahrazen bronzovým svatostánkem, završeným krucifixem podle Myslbeka. Adorující pozlacení andělé po stranách jsou od Čeňka Vosmíka.
Milostná socha P. Marie s reliéfem, znázorňuje prchající Tatary, je dílo brněnského sochaře Benedikta Edele z r. 1845. Vpravo se nachází sousoší sv. Cyrila s knihou a sv. Metoděje s mušlí.
Vlevo nástěnný obraz P. Marie Ochranitelky, byl zhotoven podle nejstaršího vyobrazení. Na protější straně je zobrazena P. Marie Vítězná, která drží na ruce na ruce Ježíška metajícího blesky.
Na čelní stěně na červeném podkladě je zlatými písmeny napsaná loretánská litanie.
Pod římsami presbytářů se nachází 6 obrazů českých patronů: sv. Hedviky, sv. Cyrila, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Metoděje a sv. Jana Sarkandra. A v klenbovém pásu vítězného oblouku jsou v pěti obrazech zaznamenány dějiny sv. Hostýna. Sv. Cyril a Metoděj hlásají víru, tatarské obléhání a znovuobnovení chrámu s kardinálem Fürstenbergem.
Na vrcholu se v oblacích vznáší P. Maria s Ježíškem.
2.
Kaple sv. Josefa s oltářním obrazem „Sen sv. Josefa“ od Jana Zapletala je z r. 1846. Na klenutí uprostřed oltáře vidíme Rodičku Boží a dvě skupiny svatých: zprava klečí sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Alžběta, sv. Anežka Česká s beránkem a sv. Vavřinec. Po levé straně pak sv. František, sv. Jiljí s bystřickým erbem, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Bartoloměj.
Nad oltářem jsou vyobrazeni evangelisté sv. Matouš a sv. Jan po boku s orlem. Mezi nimi „žena sluncem oděná“ – P. Maria.
Kazatelna pochází od Benedikta Edeleho a Josefa Hofmanna z r. 1845.
3.
Kaple sv. Valentina s oltářním obrazem „Sv. Valentin uzdravuje nemocné“ je od Leopolda Ventruby z Kroměříže z r. 1845.
Nad oltářem vidíme dvě skupiny svatých. Uprostřed P. Maria. Vlevo je sv. Jan Sarkandr a jezuitští světci – mučedník v červeném rouchu sv. Kampián, sv. Petr Klaver, sv. Antonín Regis, v bílé rochetce sv. František Xaverský, tři japonští mučedníci s kříži a sv. Berchmanss s křížkem, růžencem a knížkou. V pravé skupině je sv. Ignác, sv. Alois, sv. Kanisius, sv. Bobola, sv. Stanislav a sv. Alfons.
Nad tímto obrazem jsou pod římsou evangelisté sv. Lukáš se lvem a sv. Marek s obětním býkem. Uprostřed je P. Maria Sněžná.
4.
Severní vchod s oltářem Božského Srdce Páně s mramorovým reliéfem sv. Františka z Assisi. Vlevo klečí bystřický farář Bernard Regar, vedle něj je baron Olivier Laudon s obrazem zpustošeného Hostýna. Nad sochou se vznáší andělé nesoucí nástroje umučení Páně. Nad nimi je vyobrazeno zjevení P. Ježíše sv. Markétě Alacoque. Nad vchodem je znázorněno tajemství Nejsvětější P. Marie.
Vlevo je znázorněno „Blažené usnutí P. Marie“. Okolo jsou sv. Petr, sv. Tadeáš, Sv. Jan a zbožné ženy. Vpravo P. Marie vstávající z hrobu. Sv. Tomáš má ruku u čela a prohlíží si hrob, ze kterého rostou lilie.
5.
Jižní vchod s oltářem P. Marie Lurdské a mramorovým reliéfem sv. Ignáce z Loyoly. Nad vchodem je P. Maria Vítězná s Božským Synem, jenž žehná prosícím. Po její pravé straně je vyobrazen vítěz nad Tatary Jaroslav ze Šternberka, pod ním poutníci u Vodní kaple.
Na protější straně je Církev putující v čele s papežem a památná událost z r. 1748, kdy byl Milostný obraz přenesen do posvěceného chrámu.
6.
Kaple sv. Anny s oltářním obrazem „Sv. Anna s P. Marií a sv. Jáchymem“ od Jana Prachaře ze Šternberka. Na její klenbě jsou vyobrazeni mariánští ctitelé. V pozadí vidíme sv. Annu s malou P. Marií, k níž anděl vede ct. Martina Středu, a z druhé strany hraběte Ant. Frant. Rottala s plánem hostýnského kostela. Třetí andílek drží rottalovský erb s křížem a čtvrtý se jménem Ježíš.
Nad klenbou oltáře jsou církevní Otcové: sv. Augustin s pacholátkem, vpravo na poušti sv. Jarolím. Mezi nimi se vznáší P. Maria s lilií. Po stranách oltáře vidíme obraz „Zvěstování Páně“ a „Návštěvu P. Marie u sv. Alžběty“.
7.
Kaple sv. Šebestiána (původně oltář Svatého kříže). Oltářní obraz „Umučení sv. Šebestiána“ pochází od neznámého autora. Na klenutí je zlatý kříž, znamení Syna člověka a znázorněn soud. Božský soudce Kristus, Rodička Boží prosící o milosrdenství, svatí evangelisté a apoštolové, sv. Jan Křtitel a v pozadí čtyři andělé s troubami. Nad klenbou spatříme sv. Atanáše s přemoženým Ariem u nohou, a sv. Cyrila Alexandrijského s poraženým Nestoriem. Uprostřed Bohorodička, tentokrát jako Matka dobré rady.
Po stranách oltáře je vyobrazená P. Marie Bolestná a duše v očistci prosící o milosrdenství.
8.
U hlavního vchodu visí památný kříž z cedrového dřeva. Nad vchodem na kůr je pamětní deska největšího hostýnského mecenáše A. C. Stojana. Protější pamětní deska připomíná návštěvu vídeňského nuncia Granita di Belmonte na Hostýně. Nad varhanami jsou vyobrazeni reformátoři a patroni církevního zpěvu, uprostřed s P. Marií. Vlevo stojí prorok Izaiáš, král David s harfou, sv. Řehoř Veliký s holubicí a sv. Ambrož.
Naproti sv. Cecilie je vyobrazený polský kralevic sv. Kazimír, se kterým zpívají i andělé.
Varhany pocházejí z r. 1848, rekonstruovány byly v r. 1953 a poslední generální přestavba varhan proběhla v letech 2002-2003. Chórové zábradlí vytvořil řezbář Ambrož Špetík v r. 1950. Zábradlí tvoří pět reliéfů poutníků všech generací.
9.
Dveře hlavního vstupu vytvořil r. 1935 brněnský sochař Josef Axmann.
Tvoří je šest bronzových čtvercových polí a nápisy IHS, MARIA a reliéf českých světců (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Hedvika). Nad vstupními dveřmi je mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské z r. 1912 (obraz má plochu 26 m čtverečních a je složený z 260 000 kamínků) od malíře Viktora Foerstera.
V Bazilice panuje vznešená atmosféra poklidu a vyrovnanosti, které provází poutníka v celém areálu Hostýna.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka