František Horečka (25. 3. 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. 2. 1976 Nový Jičín), spisovatel a kulturní pracovník. Působil jako učitel v Kunčicích, Tiché a ve Frenštátě. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po níž následovaly povídky, pohádky a romány. Napsal románovou kroniku Ševci (později přepracovanou s názvem Třínožka s vavřínem), zápisky z I. světové války Za pět minut dvanáct, divadelní hry i sbírky básní. Byl jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Koliba, autorem akvarelů a jiných výtvarných děl. Napsal monografii Břetislav Bartoš, malíř národní tradice. Byl iniciátorem Krajinské výstavy moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě (1934). Vydával kulturní měsíčník Moravský východ. Spoluredigoval Naše Valašsko. Sestavil sborník Kniha o památném Radhošti a vydal čtyři svazky bezručovských studií a esejů. Připravil jazykovědnou práci Nářečí na Frenštátsku a její Dodatky. Literární historii obohatil o Frenštátský literární salón. Přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci. V roce 1994 dostal Cenu sv. Martina in memoriam. V roce 2024 si připomínáme 130 let od narození spisovatele Františka Horečky.
Václav Bradáč (8. 8. 1929 – 18. 12. 1994 vždy Rožnov pod Radhoštěm), folklorista. Zakládající člen Valašského Krúžku (souboru) Radhošť, v němž působil jako tanečník, zpěvák, choreograf a jeden z uměleckých vedoucích. Založil a vedl dětský soubor Malý Radhošť. Sbíral Valašský folklór (s M. Kulišťákem a bratry Štruncovými), spolupracoval s Valašským muzeem v přírodě, podílel se na činnosti programové rady Rožnovských slavností a byl autorem řady programů. V roce 1993 byl jmenován zasloužilým pracovníkem kultury. V roce 2024 uplynulo 30 let od jeho úmrtí.
Lubomír Piperek (17. 8. 1954 – 21. 3. 2020 vždy Zlín), etnograf. Vystudoval filozofii a historii umění. Pracoval v rožnovském Valašském muzeu v přírodě a působil jako kurátor etnografických sbírek vsetínského muzea. Napsal Kříž mého pána, O třech důkladně zapomenutých řemeslech, Kouzlo svatojánských ohňů, Kraslice a slovo, Kytice pro paní Evu Urbachovou, Jan Kobzáň: valašský malíř, grafik a spisovatel. V roce 2024 by se dožil 70 let.
Josef Schneiderka (20. 8. 1899 Valašské Meziříčí – Křivé – 26. 4. 1945 Uherské Hradiště), malíř. Studoval ve Vídni a na akademii v Praze. Absolvoval studijní cesty po Itálii, Holandsku, Jugoslávii a Španělsku. Byl portrétistou. Vystavoval většinou společně s bratry Aloisem a Ludvíkem. V roce 2024 uplynulo 125 let od jeho narození.
František Demel (28. 8. 1884 – 22. 1. 1951 vždy Valašské Meziříčí), společenský pracovník. Studoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, doplňovací maturitu složil na učitelském ústavu v Kroměříži. Učil v Halenkově, Křivém, Vsetíně a od roku 1920 ve Valašském Meziříčí, kde se stal ředitelem měšťanské školy. Bojoval v ruských legiích. S A. Matolinem zpracoval Trojdílnou početnici pro ménětřídní školy obecné, zvláště jednotřídní. Napsal stati: Proč mám rád naše sokolské divadlo (1934), a Co víme o prvním divadelním představení (1947). V rukopise zůstal jeho Památník TJ Sokol ve Valašském Meziříčí a Paměti z doby okupace Valašské Meziříčí ve spárech hákového kříže. V roce 2024 uplynulo 140 let od narození Františka Demely.
Foto a reprofoto © Richard Sobotka
Vložil -sb-