- srpen – docela obyčejný den na sklonku léta roku 1968
Roku 1968 připadl den 21. srpna na středu; ranní mráz v Rožnově pod Radhoštěm kolem 7 hodiny ráno byl mínus 6 st. Celsia.
Roku 2024 připadá den 21. srpna rovněž na středu. Svátek má Johana. Slunce vychází v 5.46 hod. a zapadá v 19.53 hod. – délka slunečního svitu je 14,7 hod.
Co předcházelo
Události, které vstoupily do historie Československa, jako „Pražské jaro“, se daly do pohybu krátce po Novém roce 1968.
- ledna 1968 byl do vedení KSČ zvolen A. Dubček.
- února 1968 uprchl generál Šejna na západ.
- března 1968 byly zrušeny cenzury.
- března 1968 odstoupil z funkce prezident A. Novotný.
- března 1968 byl zvolen prezidentem L. Svoboda.
- a 5. dubna 1968 byl schválen Akční program KSČ; bylo založeno hnutí KAN (Klub angažovaných nestraníků).
- a 9. dubna 1968 byla provedena rekonstrukce vlády.
- května 1968 proběhl Svátek práce bez donucovací režie KSČ.
- června 1968 oznámeno svolání mimořádného sjezdu KSČ.
- a 27. června zveřejněna výzva Dva tisíce slov.
- července 1968 byl „objevený“ podvržený nález zbraní u Sokolova.
- července 1968 doručen do Prahy výhružný dopis „varšavské pětky“.
- července – 2. srpna 1968 se konala Schůzka v Čierné nad Tisou a v Bratislavě (Předsednictvo ÚV KSČ a delegáti SSSR).
Úder
Ve večerních hodinách 20. srpna 1968 začala invaze pěti armád zemí Varšavské smlouvy do Československa (bez účasti Rumunska.). Mezi devátou a desátou hodinou večer obsadili agenti sovětské KGB a českoslovenští kolaboranti z StB ruzyňské letiště. O jedenácté hodině večer překročily první sovětské jednotky hranice. V té samé chvíli se sovětští důstojníci z ambasády dostavili na československý generální štáb v Praze-Dejvicích a převzali nad ním kontrolu. Ministr obrany M. Dzúr byl přinucen vydat rozkaz, aby československá armáda nekladla odpor. Sovětský velvyslanec S. Červoněnko přijel za prezidentem Svobodou na Pražský hrad a osobně ho informoval o právě zahájené invazi. Prezident slíbil, že nevydá rozkaz k obraně.
Zrádcům se nepodařilo převzít kontrolu nad sdělovacími prostředky a vysílání proti invazi zastavit.
Sovětská tisková agentura TASS zveřejnila lživou zprávu, že sovětská vojska přicházejí na žádost „ oficiálních československých představitelů“.
Kolony tanků a nákladních vozidel, označených bílými pruhy, se valily noční tmou směrem k Praze.
Sídlo ÚV KSČ na nábřeží Vltavy sevřeli Sověti do „pancéřového prstence“ (obklopili je tanky).
Na schodech před budovou zastřelili prvního demonstranta. Lidé zaplnili ulice, obklopili tanky a auta. Potyčky mezi sovětskými vojáky a obyvateli se odehrávaly po celý den nejen v Praze, ale i v dalších městech.
Operace měla název „Dunaj, 21. srpen 1968“.
Počty invazních vojsk:
Armádní skupina A z NDR (Německá demokratická republika) 70 000 sovětských a polských vojáků s 1 800 tanky.
Armádní skupina B z Polska 35 000 sovětských vojáků s 1 300 tanky.
Armádní skupina C z Maďarska 40 000 sovětských a maďarských vojáků s 1 500 tanky.
Vzdušná přeprava vojenských sil se konala po mezinárodní příletové trase R 11 přes Polsko.
Během pouhých několika hodin vtrhlo na území Československé republiky: 145 000 plně vyzbrojených vojáků a 4 600 tanků.
Co následovalo
- srpna 1968 mimořádný 14. sjezd KSČ.
- srpna 1968 prezident Svoboda odlétá do Moskvy na tzv. Moskevská jednání.
- srpna 1968 podpis tzv. Moskevského zvacího protokolu.
- srpna 1968 Dubček se vrací do Prahy.
- srpna 1968 odvolán ministr vnitra J. Pavel.
- srpna 1968 zasedání UV KSČ, anulován mimořádný 14. sjezd KSČ.
- a 5. října 1968 druhé moskevské jednání.
- a 18. října1968 schválení dohody o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa (tato „dočasnost“ trvala až do listopadu 1988, tedy plných 20 let).
- října 1968 studentská stávka proti normalizaci.
Nástup tzv. reálného socialismu.
Poučení z krizové situace roku 1968 – komunistický režim reformovat nelze.
V srpnu roku 2024 uplynulo 56 let od nadějí Pražského jara a srpnového kolapsu roku 1968. Za ten čas se narodily a odrostly dvě lidské generace. Vznikly nové naděje a dostavila se nová zklamání. I tak by události roku 1968 neměly být zapomenuty.
Rožnov, náměstí, listopad 1989: Kolikrát ještě budeme muset zapalovat na veřejném prostranství svíčky, než se demokracie stane stabilní součástí naší existence.
Pramen: František Emmert: Osudové osmičky v našich dějinách. Vydalo nakladatelství Computer Pres, a. s., 2008.
Text a foto © Richard Sobotka