Kulturní výročí – září 2024
Vlastivědný pracovník Čáň František (2. 9. 1857 – 15. 9. 1924, vždy Zašová), učil na gymnáziích v Opavě, Zábřehu a Kutné hoře. Pak na VUT v Brně. Všude šířil národní uvědomění. Spolupracoval s malířem a zakladatelem gobelínů v českých zemích Rudolfen Schlattauerem při zakládání gobelínové školy v Zašové v roce 1898. Od úmrtí Františka Čáně letos uplynulo 100 let.
Sochař Marius Kotrba (Mário), (30. 9. 1959 – 17. 5. 2011). V měsíci září roku 2024 uplynulo 65 let od narození rožnovského sochaře. V Rožnově má podél objektu Brillovky svou uličku. Lze také vidět několik artefaktů jichž je autorem. V městském parku je nepřehlédnutelná jeho plastika „Loď“. Právě k ní se váže poznámka z časů její instalace a zpřístupnění veřejnosti. Jeho sochařské i malířské dílo nečekaně ukončila předčasná smrt.
O plutí bouřlivými vlnami beskydských hor i jinde
Zůstaneme-li procházkou v horní části městského parku, kde některé lípy v centrálním stromořadí pamatují věkovitostí sto až sto dvacet let, neměla by návštěvníkovi parku uniknout, a vlastně ani nemůže, monumentální plastika „Loď“ akademického sochaře Mária Kotrby. Působivá podívaná na impozantní sochu je zejména za jarního rozpuku okolní zeleně, pak také o barevném podzimu, ovšemže i ve zbývajících ročních obdobích.
Rožnovský sochař Marius Kotrba byl absolventem Akademie výtvarných umění v Praze a věnoval se monumentálnímu sochařství. Jeho plastiky neřeší životní situace, ale ukazují je v překvapivě novém pojetí. Je to zápas člověka s okolním světem, především však sama se sebou. Jeho člověk, často v podobě kostky, kvádru, sice neodchází poražen, ale je udiven nad složitostí existence. Marius Kotrba vytvářel také kresby. A věnoval se rovněž pedagogické činnosti, původně na AVU v Praze, r. 1993 na akademii Minerva Groninghen, pak na katedře výtvarné výchovy a výtvarné tvorby pedagogické fakulty OU Ostrava.
Plastika „Loď“ představuje tři postavy v těsném sepětí, které se navzájem chrání na cestě rozbouřenými vlnami okolních hor i lidského života. Čiší z nich patrná úzkost z nebezpečné cesty, ale i naděje, že někde za vzdáleným horizontem existuje bezpečný přístav. Loď vždy znamená naději, uskupení postav do pomyslného kříže pak víru a jejich vzájemné sepětí také lásku. A to je to nejpodstatnější, a vlastně vše, co ke svému životu doopravdy potřebujeme.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka