Při jakékoliv zmínce o folkloru Valašsku nelze opominout Jaromíra Štrunce. Celý svůj život zasvětil nejen uchování valašských tradic, kultury, písní, tanců, lidové slovesnosti, zvykosloví, ale především jejich šíření na desítkách folklorních festivalů, a to nejen na Valašsku, ale i daleko za hranicemi tohoto regionu, po celé Evropě a také v USA. Počet souborových vystoupení a zábav, na nichž rozdával radost a dobrou zábavu nelze ani vyčíslit.
V roce 1948 byli Jaromír Štrunc se svým bratrem Vladimírem u zrodu Valašského krúžku, který vznikl při muzejním a národopisném spolku v Rožnově pod Radhoštěm a později byl přejmenován na Soubor valašských písní a tanců Radhošť. Oba bratři Štruncové celý svůj život zasvětili práci pro soubor, který patří k rodinnému stříbru města Rožnova pod Radhoštěm. Stali se inspirací a vzorem pro mnoho dalších mladých folkloristů, muzikantů, zpěváků a tanečníků. Dokázali na Rožnovsku udržet zájem o práci ve folklorních souborech v době, kdy lidová tradice a její prezentace ještě nepatřila k prioritám a nebyla podporována. Díky tomu mohly na jejich práci navázat další generace folkloristů, členů folklorních souborů.
Prom. ped. Štrunc Jaromír – tanečník, zpěvák, muzikant, scénárista, režisér se narodil 7. března 1932 v Karviné.
Vystudoval Učitelský ústav ve Valašském Meziříčí a při zaměstnání pak v Olomouci fakultu pedagogickou a přírodovědnou. Od svých 18 let působil na venkovských školách v okolí Rožnova pod Radhoštěm a později více než 30 let jako středoškolský profesor na Střední průmyslové škole vakuové elektrotechniky v Rožnově pod Radhoštěm.
Od dětství hrál na housle a zůstal tomuto nástroji věrný po celý život.
Když nastoupil na učitelské místo, vzal v první vyučovací hodině do rukou housle, naučil děti písničku, zazpívali si, až pak se učilo.
„Mám rád všechny písničky a ublížil bych všem ostatním, kdybych některé upřednostňoval. Jsou mi milé jak ty jihočeské z rodiště mého otce, tak slovácké. Ale celým mým životem mne provázely ty valašské, pro mne nejmilejší. Je to moje srdeční záležitost a už to tak zůstane,“ svěřil se Jaromír Štrunc.
Bratři Štruncové byli v roce 1948 nejen u založení Valašského krúžku, ale spolu s Evou Koláčkovou – Štikovou také prvními sólisty souboru. Píseň „Na Radhošťu sa svítá“, kterou Jaromír zazpíval 23. 6. 1948 v pořadu ostravského rozhlasu, natočeném v hospodě u Bittnerů, se časem stala jedním ze symbolů souboru Radhošť.
Krúžku však chyběla muzika. Tak dosavadní tanečník a zpěvák vzal do ruky housle a 23. 2. 1948 byl jedním ze šesti muzikantů, kteří u Otevřelů vytvořili první rožnovskou cimbálovou muziku. Rožnovské veřejnosti se cimbálovka poprvé představila 28. 10. 1948. Jaromír Štrunc pak v souboru aktivně působil primáš cimbálové muziky.
Jaromír Štrunc v podání polského karikaturisty Ryszarda Zawadzkiego. 
Jaromír Štrunc byl dlouhá léta spolupracovníkem Valašského muzea v přírodě a autorem mnoha námětů, scénářů, také režisérem řady programů Valašského roku a Rožnovských slavností: od dětských pořadů zvykoslovných až po tématické pořady dospělých. Nezapomenutelné jsou především lidové zábavy, které dlouhá léta v rámci Rožnovských slavností organizoval, režíroval a vedl. Na jeho taneční hry se těšili nejen pravidelní návštěvníci Rožnovských slavností, ale především valašských bálů v širokém okolí. Pokaždé uměl zahrát „pěkně pod nohy“.
Po roce 1989 byl Jaromír Štrunc několik let rovněž vedoucím souboru Radhošť.
„Mou srdeční záležitostí byl především soubor Radhošť,“ vyznal se Jaromír Štrunc. „Procestovali jsme s ním téměř celou Evropu. V roce 1995 jsme se zúčastnili i prvních Dnů české kultury v americkém Washingtonu. Za nejvyšší ocenění cimbálové muziky Radhošť však považuji pozvání na Pražský hrad do Herzánského paláce na recepci pro sólisty orchestru La Scaly 13. června 1981. Naše vystoupení bylo pro renomované muzikanty světové úrovně něco docela jiného. Tiše seděli a naslouchali. Když odezněla poslední nota, dlouho a nadšeně nám tleskali. Byl to pro nás opravdu nezapomenutelný zážitek.“
Jaromír Štrunc v roce 1948 stál u kolébky souboru Radhošť – souboru, který městu Rožnovu pod Radhoštěm podnes dělá tu nejlepší reklamu a úspěšně reprezentuj regionu Valašska doma i ve světě.
V roce 2019 byla Jaromíru Štruncovi za aktivní podíl na rozvoji a uchování národopisu v Rožnově pod Radhoštěm udělena Cena starosty města Rožnova pod Radhoštěm.
Jaromír Štrunce zemřel ve věku 92 let 12. září 2024, rozloučení se koná 27. září 2024 v Janikové stodole v Dřeveném městečku.
Loučení – 27. září 2024 – Janíkova stodola v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Text a foto © Richard Sobotka