Meteorologická pozorování na Lysé hoře, nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd, jsou prováděna od roku 1897. Počátky této činnosti úzce souvisejí s turistikou a s výstavbou horských chat a útulen v oblasti Lysé hory.
Vrchol Lysé hory v počátcích turistiky.
Pravidelné denní měření některých meteorologických prvků na Lysé hoře bylo zahájeno 15. července 1897. Třikrát denně bylo zaznamenáváno množství spadlých srážek, teplota vzduchu, výška napadaného sněhu a výška sněhové pokrývky. Zjištěné údaje byly na konci měsíce odesílány do Opavy.
Prvním pozorovatelem byl Jaroslav Winkler, Restauratent z Albrechtovy chaty. Pozorovatelé se střídali tak, jak se střídali nájemci nebo číšníci na Albrechtově chatě, tomu odpovídala i různá kvalita pozorování, záznamy byly prováděny německy. Od listopadu 1918 byly výkazy odesílány do Státního ústavu meteorologického v Praze a v tomto případě byly všechny záznamy prováděny jen česky.
V listopadu 1933 byla stanice na Lysé hoře doplněna přístroji pro měření vlhkosti vzduchu, slunečního svitu, zjišťovala se také dohlednost, oblačnost, stav půdy a tlak par, rovněž i denní maxima a minima teploty vzduchu. Pravidelná měření byla prováděna třikrát denně, záznamy byly po ukončení měsíce odesílány do Prahy. Každé ráno v osm hodin předával pozorovatel zprávu o počasí a pošta ji předala do Prahy.
Veškeré pozorování a měření bylo ukončeno 30. dubna 1940 a obnoveno na jeden měsíc až v lednu 1942. Od srpna 1944 začali počasí pozorovat němečtí vojáci, obsluhující na Lysé hoře zesilovací stanici rádiového spojení. Dne 31. prosince 1944 však pozorování a měření s blížícím se koncem války definitivně skončilo.
Leteckou meteorologickou stanici zřídili na Lysé hoře koncem května 1946 vojáci československé armády. Zprávy o počasí byly podávány velmi nepravidelně a teprve 25. února 1947 v 7 hodin SEČ začalo první řádné pozorování.
V roce 1954 byla dokončena stavba zděné budovy pro potřeby meteorologické stanice. V tomto roce službu na všech odloučených stanicích převzal od vojáků civilní Hydrometeorologický ústav v Praze, stanice byly obsazovány profesionálními pozorovateli.
Vedoucím MS Lysá hora byl jmenován Karel Slezák, pozorovatelem Ladislav Hrtoň.
Pohled z Lysé hory na Vysoké Tatry. 
Pravidelné měření a pozorování počasí a předávání zašifrovaných meteorologických zpráv začalo v nové budově meteorologické stanice 6. října 1954 v 7 hodin SEČ. Sloužilo se jen od 7 do 21 hodin. V roce 1966 byl počet zaměstnanců meteorologické stanice na Lysé hoře rozšířen na čtyři a v roce 1968 na pět pozorovatelů. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý 24ti hodinový provoz.
V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí radiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, čímž se předávání zpráv značně zjednodušilo. V březnu 1991 byla stanice vybavena počítači i tiskárnami, čímž se šifrování a předávání zpráv dále zjednodušilo, pořizování klimatických výkazů se značně zrychlilo a usnadnilo.
Za sto let existence MS na Lysé hoře byla všemi pozorovateli pro klimatologické účely asi 150 000krát změřena teplota vzduchu v meteorologické budce, 70 000krát změřeno množství spadlých srážek a asi 23 000krát změřena výška celkové sněhové pokrývky. Pro účely synoptické bylo za toto období posláno do ústředí kolem 367 000 povětrnostních zpráv.
Drsné klimatické podmínky na Lysé hoře
Průměrná teplota vzduchu 2,8 st. C; nejchladněji bylo v roce 1902 a nejtepleji v roce 1994. Nejteplejším měsícem v roce je červenec a nejchladnějším měsícem leden. Absolutní maximum teploty vzduchu 29,4 st. C bylo na Lysé hoře 5. července 1957, absolutní minimum mínus 30,9 st. C dne 9. února 1956.
Průměrně ročně spadne na Lysé hoře 1358 mm srážek; nejvíce v roce 1913, nejméně v roce 1992. Nejvíce spadlých srážek za měsíc je v červenci, nejméně v únoru. Maximum srážek za měsíc 569 mm spadlo v červenci 1913, minimum necelé 2 mm v říjnu 1951.
Na Lysé hoře je průměrně za rok 224 dnů se srážkami (nejvíce v květnu, nejméně v září). Absolutní maximum spadlých srážek za den 200,00 mm bylo 19. července 1949 (tj. 200 litrů vody na plochu 1 m čtverečního povrchu země).
Průměrně za rok napadne na Lysé hoře 521 cm sněhu, nejvíce 959 cm v zimním období 1952/53, nejméně 245 cm v zimním období 1924/25. Nejvíce sněhu napadne v únoru (až 93 cm), v březnu 1939 napadlo 290 cm. Průměrná maximální výška celkové sněhové pokrývky v roce je 182 cm, nejvyšší 491 cm byla v zimním období 1910/11 a nejnižší 65 cm v zimním období 1926/26. Nejvíce za jediný den (90 cm) napadalo sněhu 8. listopadu 1952. Největší výška celkové sněhové pokrývky 510 cm byla v březnu 1911.
Na Lysé hoře sněží průměrně 108 dnů v roce, ale v zimním období 1974/75 sněžilo celkem 213 dnů.
Sluneční svit je na Lysé hoře průměrně za rok 1558 hodin. Průměrně v roce je na Lysé hoře 113 dnů bez jakéhokoliv slunečního svitu. Větry převládají západních směrů. Průměrně v roce je na Lysé hoře 171 dnů s vichřicí (nejčastěji v prosinci a lednu). A průměrně za rok je na Lysé hoře 37 dnů s bouřkou. Nejčastěji se bouřky vyskytují v měsíci červnu.
Pohled na Lysou horu z horského hřebene Radhoště a ze Smrku.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka