Kulturní výročí listopad 2024

Bogar Karel, historik a teoretik umění. Narodil se 1. 11. 1939 v Janové. Vystudoval FF UP Olomouc a postgraduálně muzeologii MU Brno. Působil v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku, kde založil Podbeskydský klub přátel výtvarného umění. Vytvořil scénář pro památník Ferdyše Duši ve Frýdlantu nad Ostravicí. Zabývá se zejména historií literatury a výtvarného umění. Od roku 1963 publikoval asi 400 studií, článků, recenzí, kritik a rozhovorů pro odborné časopisy i periodický tisk. Z valašských umělců psal o F. Dušovi, J. Hrnčárkovi, L. Majerovi a M. Filipové.

Demel František, společenský pracovník (24. 3. 1855 – 4. 11. 1894 vždy Valašské Meziříčí). Byl soustružníkem a dýmkařem, pracoval v Řemeslnické besedě. Jako náčelník a vladyka valašskomeziříčského Sokola byl propagátorem Tyršových myšlenek, Účastnil se prvního sokolského sletu. Napsal stať Bratři sokolové! (Radhošť, 1932). Patřil k zakladatelům sokolského divadla ve Valašském Meziříčí.

Procházka Václav, sportovec (1912 – 5. 11. 1944 Zubří). Boxer. V letech 1932 a 1933 byl přeborníkem ČSR v batmanové váze a v roce 1934 v pérové váze. Potom působil jako profesionál ve Francii. Zúčastnil se partyzánského odboje, byl zajat a popraven. Byl po něm nazván největší boxerský turnaj v republice.

Četyna Bohumír (vl. jm. Strnadel), spisovatel. (29. 10. 1906 Trojanovice – 11. 1. 1974 Čeladná). Byl archivářem ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zajímal se o historii. Vydal několik svazků básní a povídek, tetralogii zobrazující Valašsko v 17. a 18. století. Hukvaldské rebelie (Valašský vojvoda, Jednou za slunovratu, Zbojníci a Živly). A románový cyklus Velká ráztoka (Koliby v soumraku, Drvaři a Ráztoka). Psal i knihy humorné Valchař se směje anebo Tutlanci a pozorníci (později Besedy na staré valše) a knihy pro děti (Sedmikvítek). Je autorem řady historických studií a editorem archivních dokumentů z dějin Trojanovic a Frenštátu.

Černoch Ludvík, kněz, narodil se 12. 11. 1914 ve Vídni – zemřel 29. 9. 2000 ve Valašském Meziříčí, profesor a čestný kanovník Kroměřížské kapituly. Během gymnaziálních studií ve Strážnici se rozhodl pro studium v olomouckém semináři. Absolvoval studia filozofie a historie na Filozofické fakultě v Praze, byl profesorem na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1939 v Olomouci. Působil v Kostelci u Holešova, Kroměříži, Pitíně, Rožnově pod Radhoštěm, Vidči, Blatnici pod svatým Antoníčkem a v Sudoměřicích. Od roku 1980 žil na odpočinku v Rožnově pod Radhoštěm v malém domku na Kramolišově. I tehdy obětavě pomáhal v rožnovské farnosti a na Dolní Bečvě. Posílen svátostmi zemřel ve věku nedožitých 86 let.
„Každý z nás dostal do života nějaké dary,“ řekl při jednom rozhovoru. „Záleží jen na nás, jak je zužitkujeme. “
Svých darů využil P. Ludvík Černoch k moudrému a spravedlivému životu. Měl také neobyčejný vztah k přírodě: „… abychom v ní nezneuctili ani jedno místo, neboť nikdo nevíme, kde jednou bude stát náš křížek.“
V roce 1997 vydal knížku plnou moudrých myšlenek Slovo na dobrou noc, která se u čtenářů setkala s velkým ohlasem.
„Neměl jsem život jednoduchý, ale byl to dobrý a krásný život,“ řekl prof. Ludvík Černoch v den svých 85. narozenin.
Profesor Ludvík Černoch odpočívá na rožnovském hřbitově. Lavička tam láká k usednutí a zamyšlení nad tím, že ze společenství lidí odcházejí i moudří a spravedliví.

Lazecký František, spisovatel. (18. 8. 1905 Tísek – 16. 11. 1984 Praha). Básník a esejista, který po sbírce Bratr a svět (1947) nesměl čtvrt století publikovat. Několik pověstí ze Štramberka zahrnul do sbírky Dukátová stařenka.

Kašlík Bohumil (Miloš), společenský pracovník a publicista. (25. 11. 1894 Vidče – 2. 3. 1974 Valašské Meziříčí). Byl učitelem ústavu pro hluchoněmé a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Studoval i výtvarné umění v Praze a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu. Byl předsedou muzejní společnosti. Zakládal valašské kroužky a externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal libreto k filmu Valašské tance. Vydal knihu Valašské povědačky, kterou sám ilustroval, nakreslil soubor na 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí.

Bittner František, fotograf. (28. 11. 1909 – 31. 5. 1989). Pocházel z Čech. Krátce působil u filmu, pak byl fotografem. V roce 1939 se usadil v Novém Hrozenkově, kde žil až do smrti a působil jako fotograf pohlednic pro oblast Moravy a Slezska. Zůstalo po něm mnoho fotografií Valašska.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *