V roce 2015 si Rožnované připomněli sedmdesát let od osvobození města Rožnova. K tomuto výročí připravil tvůrčí tým seniorů vycházky po místech, kde Rožnované v posledních dnech války umírali.
Zájem o tyto poznávací vycházky byl inspirací vložit do dlažby na místech, kde k tragedii došlo pamětní kameny, které budou připomínat ty, kdo onoho osudného dne v květnu 1945 na tom místě zahynuli.
Kameny paměti byly posléze rozšířeny o významné osobnosti, které v Rožnově pod Radhoštěm žily, nebo město navštívily, a také na významné události spojené s historií města Rožnova pod Radhoštěm. To vše ve smyslu – že kdo chce znát svou přítomnost, měl by poznat i svou minulost.
Prvých 13 Kamenů paměti bylo usazeno v minulých letech. Kameny č. 14. – 16. byly usazeny v roce 2024.
Kámen paměti č. 14 je usazený při vstupu na nástupiště železničního nádraží v Rožnově pod Radhoštěm. Pod vyobrazením vojenské čepice a vlčích máků je uveden text: „Od konce července 1914 se v těchto místech loučili Rožnované se svými otci, syny a bratry, kteří odcházeli na bojiště první světové války.“
V roce 2024 uplynulo 110 let od vypuknutí Velké – První světové války.
Války se zúčastnilo 25 států, zahynulo v ní 10 milionů lidí a 20 milionů bylo zraněno. Bezprostřední záminkou k zahájení války byly balkánská krize a sarajevský atentát 28. 6. 1914. Počáteční euforie, že se vojáci vrátí z válečné fronty do Vánoc se protáhla do 11. listopadu 1918, kdy příměří podepsalo také Německo. Počet padlých a nezvěstných na frontách 1. světové války dosáhl v Rožnově téměř osmi desítek mužů.
Kámen paměti č. 15 je usazený před vilou Emanuela Vencla Tyršově nábřeží. Pod vyobrazením portrétu Emanuela Vencla je uveden text: „Funkcionalistická vila na nábřeží byla domovem zemědělského odborníka, pedagoga a politika Emanuela Vencla (1874-1939)“.
Roku 1897 byl Emanuel Vencl zvolen jednatelem Hospodářského spolku, zůstal jím až do roku 1926, kdy byl zvolen předsedou Hospodářského spolku. Dne 12. 4. 1921 mu za zásluhy moravského zemědělství udělil Moravský zemský výbor titul zemědělského rady. V roce 1925 byl zvolen za agrární stranu poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil i v následujících volbách roku 1929 a 1935. Vilu na Tyršově nábřeží v Rožnově p. R. navrhl valašskomeziříčský architekt Bohumír Kupka.
Kámen paměti č. 16. je usazený před původní (Zimní) Hospodářskou školou. Pod vyobrazením ušlechtilé travičky a rozsévače je uveden text: „Hospodářská škola založena v roce 1897 významně přispěla k modernizaci zemědělství na Valašsku.“
Hospodářským spolkem okresu rožnovského byla 3. listopadu 1897 v Rožnově zřízena Zimní hospodářská škola. Školní docházka spadala do zimního období, kdy se na polích nepracovalo, nebyly tedy během léta zanedbávány polní práce. V počátku se vyučovalo v najaté místnosti domu č. 495 (po roce 2000 budova již zaniklého železářství v Pionýrské ulici). Roku 1899 byla Rožnovu přidělena subvence na stavbu školní budovy a v ní bylo vyučování slavnostně zahájeno roku 1900. Roku 1901 byla škola rozšířena na dvojtřídní (dnes Domov mládeže). Při škole pak zřízena krajská ovocnářská škola na pozemcích zakoupených hospodářským spolkem.
Roku 1919 Zimní hospodářská škola v Rožnově povýšila na Zemskou hospodářskou školu.
Na místo ředitele školy byl vypsán konkurs a 9. října 1897 c. k. zkušební komise v Praze zvolila za ředitele aprobovaného učitele pro školy hospodářské Emanuela Vencla, tehdy hospodářského úředníka na panství v Paskově. Emanuel Vencl byl ředitelem Zemědělské školy od jejího založení po 38 let až do roku 1935 a byl v historii školy nejdéle sloužícím ředitelem.
Text a foto © Richard Sobotka