Malé ohlédnutí za velkou historii Horské služby

Před 90. lety byla roku 1934 založena v tehdejší ČSR v Krkonoších Horská záchranná služba. V Beskydech začal působit před 70 lety v roce 1954 okrsek Rožnov (Radhošť).

V Beskydech jako prvá zahájila Horská záchranná služba činnost v roce 1951 na Pustevnách, zpočátku jako pobočka Horské záchranné služby Krkonoše. Záchranná stanice neměla zpočátku žádnou místnost, až v roce 1953 dostala k dispozici místo v garážích hotelu Ráztoka v Trojanovicích – od té doby nese název Ráztoka.

Po HSZ Ráztoka (Pustevny) postupně vznikaly další okrsky HZS v Beskydech: 1952 – Staré Hamry (Grúň); 1954 – Rožnov (Radhošť), Javorový, Velký Polom, Lysá hora; 1960 – Velké Karlovice (Soláň), Vsetín (Javorníky).

Při reorganizaci v dubnu 1954 na shromáždění v Luční boudě v Krkonoších dostala Horská záchranná služba současný název HORSKÁ SLUŽBA a byla přičleněna k tělovýchově.

Na začátky HS Rožnov svého času vzpomínal její dlouhodobý člen Otakar Chromčák.

„Ustavující schůze Horské záchranné služby okrsku Rožnov se konala 16. 3. 1954 v bývalé provozovně plynárny v Palackého ulici v Rožnově pod Radhoštěm. U jejího zrodu byli vedoucí a náčelník HSZ Beskydy Jaroslav Uhlář, a Rožnované: Antonín Kubiš, Ladislav Fries, Jan Ondryáš, Miroslav Španihel a Emil Pjatkan. Okruhem jejich působnosti se staly jižní svahy Radhoště, Velký Javorník nad Frenštátem a Martiňák.“

Vedoucími okrsku HS Rožnov v průběhu let byli: Ladislav Fries, Jan Ondryáš, Miroslav Španihel, Otakar Chromčák, Jan Krcha, Rostislav Vavřín a Svatopluk Roman.

„Od samého začátku existence jsme měli problémy s prostory, nebylo kde schůzovat ani kde ukládat materiál,“ vzpomínal Otakar Chromčák. „Tehdejší Měst NV v Rožnově p. R. nám přidělil místnost bývalé prodejny v domě paní Šperlinové v Nádražní ulici. Počátkem roku 1955 to byla dřevěná bouda u horního splavu řeky Bečvy. Snaha dostat se do hor zůstávala zatím neuskutečnitelná. Veškerý materiál pro poskytnutí první pomoci nosili členové HS v batozích ze svých domovů. Do každé služby také transportovali na hory kanadské sáně. Až v roce 1956 se podařilo získat na Radhošti podkrovní místnost v tehdejší turistické chatě U kaple. V následujících letech se stanice HS několikrát stěhovala do malé místnůstky v mezipatře hotelu Radegast a zpět do podkroví turistické chaty U kaple, kde hostovala ještě v roce 1969. Tehdy se naskytla možnost postavit na Radhošti vlastní služebnu HS. Po vyřízení všech nezbytností byla zakoupena v n. p. Drevona Bratislava dřevěná montovaná chata Nataša. Zemní práce byly zahájeny 2. července 1969 a koncem listopadu toho roku už byla hrubá stavba pod střechou. Znamenalo to přes 4700 brigádnických hodin, ale na jaře 1971 už jsme mohli začít provoz ve vlastních prostorách. V pozdějších letech byla dřevěná chata rozebrána a na jejím místě postavena zděná budova stanice.“

V počátcích neexistovalo jednotné oblečení členů HS. V roce 1955 si ve vlastní režii pořídili zelené golfky, světlé šiltovky a zelené svetry. Až o rok později obdrželi služební zelené větrovky s odznakem a zelené čepice, a v roce 1957 fasovali služební lyže s vázáním a rukavice. Až po instalaci radiostanice v roce 1971 a přidělení sněžného skútru v roce 1976 lze považovat služebnu HS na Radhošti za modernizovanou.

I v této činnosti došlo během následujících let k další modernizaci a především k profesionalizaci, kdy okrsek HS Rožnov (Radhošť) nakonec zanikl.

Činnost členů HS se ani dnes nepočítá na hodiny. Devízou je především obětavost, strádání, radost i vyčerpání. Odměnou uspokojení, že pomohli návštěvníkům hor v neštěstí a nouzi.

Text a foto © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *