Vánočně laděné dny začínají už v závěru listopadu první adventní nedělí. Advent znamená příchod a adventní věnec symbolizuje věčný život, tvar kruhu jednotu společenství lidí a Boha a plamen čtyř adventních svíček světlo lásky každého člověka. Křesťané slavili svátek Adventus Domini, neboli Příchod Páně, poprvé roku 354.
Ve středu 4. prosince je připomínána mučednice svatá Barbora. Větvičky třešně, uřezané v tento den, ve váze a v teple rozkvetou právě o Vánocích. Děvčata si kvetoucí větvičky dávaly za pás, když šly na půlnoční. Když se děvčeti podařilo chlapcem větvičku uzmout, dal si ji za klobouk a takto učinil dívce vyznání lásky.
Pátek 6. prosince má rezervovaný sv. Mikuláš, který s doprovodem andělů a čertů obchází domácnosti, hodným dětem rozdává sladkosti, kdyžto zlobivým po kousku uhlí.
V pátek 13. prosince se o svá práva hlásí Lucie. Ta v krátkých zimních dnech sice Noci upije, ale dne nepřidá, přece přináší světlo dnů, které se od zimní rovnodennosti začnou prodlužovat. Lucie tradičně nosí bílé oblečení. Někde straší zlobivé děti, sledují, jak mají hospodyně uklizeno, s husím brkem a metlou chodí dům od domu vymetat prach a s ním i veškeré zlo. Ve Skandinávii jde Lucie s červenou šerpou v průvodu lidí, kteří hořícími svíčkami symbolizují světlo a nástup Vánoc.
Vánoce v roce 2024 připadají Štědrým dnem na úterý 24. prosince, ve středu 25. prosince je Boží hod vánoční a první svátek vánoční, ve čtvrtek 26. prosince je na Štěpána druhý svátek vánoční.
Neodmyslitelnou součást Vánoc a tradici betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Assisi v italské Umbrii. V horách přeměnil jeskyni na kapli, přivedl do ní živého osla a vola a zinscenoval betlém, v němž pak sloužil první vánoční půlnoční mši.
Symbolem Vánoc je jmelí. Údajně chrání před ohněm, čarodějnicemi a zlými duchy. Také přináší štěstí tomu, kdo je jím obdarován.
Dominantním symbolem Vánoc je nazdobený stromek. Údajně ho v Burgundsku zavedl v 6. století irský misionář Kolumbán. Aby pohanským Burgunďanům přiblížil svátek narození Krista, ozdobil v ten den starobylý jehličnan zapálenými pochodněmi. Zář ohně přilákala lidi a Kolumbán k nim pronesl kázání o narození Ježíška v dalekém Betlémě, v chlévě s oslíkem a volkem, chudému Josefovi a vyvolené Marii. Příběh se stal tradiční součástí každých Vánoc.
První zmínky o křesťanských Vánocích pocházejí z 2. století a datum, 25. prosince je doloženo ze 4. století.
Vánoce jsou spojovány s lidovými zvyky, koledami, jesličkami (betlémem), vánočním cukrovím a dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek. V 19. století se rozšířilo zdobení vánočního stromku.
V současnosti jsou Vánoce v mnoha zemích chápány především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a většinou se slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání.
Dobře víme, je už to taková tradice, že nejkrásnější Vánoce jsou rok co rok pokaždé na Valašsku.
Text © Richard Sobotka
Ilustrace © Vladimír Bartošek