Astronomická zima nastane v roce 2024 o zimní rovnodennosti v sobotu 21. prosince. Občanská zima nás trápí sněhem a plískanicemi už od listopadu.
Pamětníci si připomínají tuhé zimy z let 1939–1945, kdy se říkalo, že zima vyhání Němce z Ruska.
Špatnou zkušenost se zimou v Rusku udělal o sto let dříve Korsičan jménem Napoleon I. Bonaparte (1769-1821). Dne 7. 9. 1812 se mu u Borodina sice podařilo porazit ruská vojska, a poté dokonce obsadit Moskvu, ale zcela vyklizenou. Francouzská vojska zůstala bez jídla a bez zásob. Nastupující ruská zima Francouze už na podzim téhož roku donutila k ústupu. Navíc při přechodu řeky Berezina utrpěli katastrofální porážku. Neúspěch tažení zahájil rozklad Napoleonovy říše a přivedl císařství k rozpadu.
Záznamy z prvé poloviny 19. století připomínají rekordní zimu, na evropských teploměrech dosud nepřekonanou.
Tuhé mrazy uhodily kolem 10. února 1929. Nešťastnou shodou okolností právě o tom čase ve Frýdku lehla popelem firma Ludvíka Rundta. V den požáru dosáhla rtuť teploměru na mínus 41 stupňů Celsia. Hasiči sice k požáru přispěchali, ale v hadicích zamrzla voda.
Právě o tom čase udeřila sibiřská zima. Státní meteorologický ústav naměřil v Českých Budějovicích teplotu mínus 41 stupňů Celsia, v Německém Brodě mínus 36 stupňů, ve Slezsku mínus 40 a na pražském letišti ve Kbelích mínus 30 stupňů.
Zima tehdy byla skutečně tuhá. Od Silvestra roku 1928 do 8. března 1929 ani v poledne nepřekročila rtuť teploměru pověstnou nulu. Zpravodajové hlásili zamrzlé řeky Ostravici, Vltavu v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské moře.
Vázla železniční doprava. A také práce. Fronty na uhlí připomínaly válečný stav. Instalatéři nestačili po domácnostech rozmrazovat vodovodní potrubí.
„Největší mrazy uhodily kolem 10. února 1929. V Brně v noci na stráži umrzl vojín 152 pluku, v Opavě zmrzlo dítě v kočárku. V brněnské Zbrojovce bylo ošetřeno 100 dělníků s omrzlinami, v Praze dokonce několik set,“ uváděly Lidové noviny. „V pražských Riegrových sadech byla 12. února 1929 nasbírána celá nůše zmrzlého ptactva.
Umírali také lidé.
„Ve Stropnici u Římova zmrzl v sedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubala, celý tvořil ledový rampouch.“
A aby toho nebylo málo… „Mnoho obcí na Šumpersku a Valašsku je odříznuto od světa,“ psaly noviny. „Z věrohodného pramene se dozvídáme, že v lesích za Štramberkem byl spatřen vlk.“
Denně umrzalo několik lidí. Dne 14. února 1929 našel hajný v šumavských Prášilech v jediném houfu bez života ve sněhu 16 na kost zmrzlých srnců.“
V neděli 10. února 1929 mezi Brnem a Přerovem vykolejil rychlík. Na pomoc byla povolána armáda.
„Třetina strojvůdců ulehla s chřipkou a těm, kteří zůstali ve službě, omrzaly uši, nosy a ruce. Železniční zaměstnanec Jan Vácha se vydal opravit prasklou kolej v pátek 16. února 1929 a byl nalezen až po pěti dnech zapadlý v hluboké závěji.“
V obci Radotín nedaleko Lipníku nad Bečvou napadly 4 metry sněhu. Mnoho samot v českých a moravských horách bylo zaváto, takže se jejich majitelé museli ze sněhu vyhrabávat.
„Běda těm, kterým došlo palivo a zápalky, žili celé dny bez ohně, zahrabavše děti a staré lidi do peřin a všelijakých hader.“
„Doprava do města Lipníku a jeho okolí byla úplně zastavená. Pomrzlo mnoho malých prasat, i mnoho zemáků ve sklepích,“ uváděly noviny. „Zvěř na poli a v lese hynula hladem a mrazem.“
Poněvadž mrazy přetrvávaly, nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty zavření všech škol od 12. do konce února 1929.
Mrazový rekord v českých zemích padl 11. února 1929, kdy Státní hydrometeorologický ústav naměřil minus 42,2 stupně Celsia.
Katastrofální zima, kdy… „Sníh sahal ke korunám stromů, pták nezapískal, neporušená bílá pláň zůstala beze stop zvěře…“, snad letos nenastane. Ale kdo ví, počasí bývá vrtkavé a navzdory moderní technice často jen obtížně předvídatelné.
Text a foto © Richard Sobotka